K o p ř i v n i c e (ili) - Zákon o hmotné nouzi a existenčním minimu s sebou přinesl spoustu novinek. Zjišťovali jsme, jak občané tuto skutečnost vnímají.



Vlastimil Táborský (51 let, podnikatel) – Konečně se zákon zpřísnil a sociální dávky nebudou vypláceny plošně tak, jak tomu bylo v uplynulých letech.



Daniela Braunová (36 let, sportovní instruktorka) – Moc o novém zákonu nevím, ale každé zpřísnění vyplácení dávek vítám.



Magda Kohoutová (64 let, důchodkyně) – Není příjemné, že v případě mých existenčních problémů stát nařídí, aby se o mě postaraly děti, ale na druhou stranu, kdo by se měl postarat, když ne nejbližší rodina. Ale to, že bych dětem visela na krku, když se samy musejí starat o své děti, není fajn. Naštěstí mám slušnou penzi a vdovecký důchod, takže to nehrozí.



Petr Konečný (32 let, nezaměstnaný) – Vadí mi všechno to papírování kolem. Je toho teď podstatně víc, co musím doložit.



Radim Polášek (35 let, nezaměstnaný) – Téměř polovinu života žiju bez rodičů, a teď jsem posuzovaný společně s nimi. Už to, že musím zjišťovat jejich příjmy, je naprosto absurdní.



Marta Matulíková (30 let, podnikatelka) – Zpřísnění zákona o sociálních dávkách bylo nutné, ale teprve praxe ukáže, do jaké míry jsou nové zákony dostačující. Osobně si myslím, že některé typy lidí pracovat nebudou nikdy. K tomu je nedonutí žádný zákon.



Václav Martínek (49 let, pracovník reklamy) – Pokud nebude minimální mzda alespoň třikrát větší než podpora, lidé nebudou k práci motivováni.