Ž e n k l a v a (ili) - Svůj osud má Ženklava úzce spjatý se životem Němců, kterých bylo po válce z obce vysídleno



1 120. V té době měla Ženklava namísto dnešních šest set devadesáti téměř třináct set obyvatel. Komunita ženklavských Němců bydlí převážně v Süssenu a Uhingenu, kde se pořádají každoroční srazy rodáků a jejich příbuzných.



Na podzim loňského roku pozvání na setkání přijal nynější starosta Miroslav Drozd se svým zástupcem. „Naše pocity nebyly jednoznačné, ale se stejnými obavami nás vítali hostitelé. Báli se, že po změně ve vedení obce z lidoveckého na nezávislé ve spolupráci s komunisty už nebudou vysídlení rodáci při pravidelných zájezdech v obci vítáni,“ vracel se k pocitům z loňské návštěvy starosta Drozd. Obavy se na obou stranách ukázaly jako neopodstatněné a z Uhingenu vedení obce odjíždělo se slibem, že do příštího roku vybudují na místním hřbitově důstojné pietní místo ze starých německých náhrobků. „Spousta hrobů už byla v havarijním stavu, a tak samotné vybudování pietního místa přišlo obec na sedmdesát tisíc korun,“ uvedl starosta. Od německých krajanů se mu však dostalo ujištění, že uspořádají mezi sebou sbírku, která by alespoň z padesáti procent pokryla náklady realizace.



Komplex hřbitova prošel za poslední čtyři roky poměrně velkými úpravami, na místo posledního odpočinku byla dovedena voda, vybudovala se hlavní cesta, opravila se márnice a do konce srpna bylo zrealizováno i pietní místo. „Ještě nás v příštím roce čeká dokončení vydláždění a budeme mít na hřbitově všechno v pořádku,“ dodal Drozd.



Ženklavané žijící v Německu mají k rodišti velmi silný citový vztah, od roku 1986, kdy zde s dvouletou pravidelností jezdí autobusem, si zde našli spoustu přátel. I krajina, ve které žijí, je podle starostových slov podobná Podbeskydí. Ve své nové vlasti vydali o Ženklavě podrobnou publikaci, která svým rozsahem a podrobnou dokumentací nemá obdoby.