Zdeněk Babinec přijímal od návštěvníků vernisáže gratulace nejen ke zdařilé kolekci svých obrazů, ale také k padesátinám, které před týdnem oslavil.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
N o v ý J i č í n (dam) – Až do 22. července bude rozlehlý půdní prostor Žerotínskému zámku v Novém Jičíně patřit kopřivnickému výtvarníku Zdeňku Babincovi. Vystavovaná kolekce nazvaná jednoduše Hudba a tanec je svým rozsahem úctyhodná. Přestože Babinec není profesionálním malířem na volné noze, vystavuje v Novém Jičíně víc než šest desítek prací, jen několik z nich bylo už před dvěma lety k vidění v Kopřivnici na výstavě Metallica, v drtivé většině případů jde o zatím nevystavené novinky. „Zdeněk Babinec je člověk velmi vzdělaný, velmi tvůrčí a velmi pracovitý. Máme před sebou dílo malíře, grafika, ilustrátora, lektora, metodika, schopného organizátora, ale také ředitele Základní umělecké školy Zdeňka Buriana,“ řekl na vernisáži výstavy senátor Milan Bureš, který jako umělecký fotograf s Babincem nejednou společně vystavoval.
Na návštěvníka novojičínské výstavy čeká celá škála obrazů. Babinec vystavuje plátna se surrealistickým nádechem, abstraktní kompozice, ale i portréty či akty, také velikost děl kolísá od malých obrázků až po velmi rozměrné malby, jednotícím prvkem je pak použitá technika – olejomalba. Ani na své poslední výstavě, která je vlastně také dárkem k autorovým padesátinám, nepopřel Babinec jeden ze svých hlavních inspiračních zdrojů, kterým je hudba. Malíř se ke svému okouzlení muzikou přiznává i v názvech svých děl, a tak návštěvník může v jednotlivých plátnech hledat náladu hudby Genesis, Pink Floyd, Jeana Michalla Jareho nebo třeba Yes. „Hudba je ideální prostředek, jak v člověku probudit cit, citlivé vnímání a tvůrčí potenciál,“ reagoval na Babincovo okouzlení hudbou v zahajovacím slovu Bureš.
Velmi blízko k muzice má také druhé hlavní téma výstavy, a sice tanec. „Je to vlastně trošičku taky profesionální deformace, na naší škole funguje výborný taneční obor, a když navštěvuji taneční koncerty a pořád se kolem mě pohybují tanečnice, nedalo mi to, abych je taky nemaloval,“ vysvětlil své pohnutky Babinec. Osvěžujícím dojmem v záplavě hudebních témat pak působí série čtyř aktů z cyklu Pět žen. Babinec se v něm jako už řada malířů před ním pokouší zachytit svou představu o slavných ženách historie, které nějakým způsobem ubližovaly mužům, a tak se lidé mohou podívat na jeho představu Salome, Dalie a dalších. Poslední, pátý akt má autor zatím ještě na stojanu ve svém ateliéru. Nestihl ho dokončit před zahájením výstavy a objeví se až na některé z dalších jeho prezentací.
