„Právě tuto mezeru jsme se rozhodli napravit a nabízíme filmovým fanouškům možnost nahlédnout do filmařské dílny Vladimíra Merty z dob jeho studií na FAMU a také krátce po absolvování fakulty,“ říká Radka Korená z kopřivnického Filmového klubu. V pásmu, jehož promítání začne okolo půl sedmé, budou tři krátké a jeden středometrážní snímek.

Nejstarším z nich je Rakovina a Merta jej natočil v roce 1972 jako jeden ze svých studentských filmů. Zaměřil se v něm na špatnou situaci pražské dopravy na počátku sedmdesátých let. Patnáctiminutový film zaujal vizuální stránkou, melancholickou atmosférou i použitím zahraniční hudby, mimo jiné i z produkce Pink Floyd.

Osmnáctiminutovou filmovou povídku Ruce podle Alana Sillitoea natočil Merta o rok později. Hrdinou filmu je mladík Al (Jan Kraus), který si na nátlak rodičů najde po ukončení školy práci v dílně. Tam mladík projevuje nejen radikálně levicové myšlenky, které přejímá od svého otce, ale i sen pořídit si moped. Režisér ve filmu pracuje s panoramatickými záběry a tehdy moderní hudbou mladých, která se střetává se slovem – podobně jako generace rodičů s tou synovou.

Filmovou adaptací knihy Oty Pavla Smrt krásných srnců Merta v roce 1975 FAMU absolvoval. V poetickém snímku o létě tří kluků stráveném s rodiči v kraji na břehu Berounky hrají Zdeněk Řehoř, Věra Kubánková, Jiří Zahajský, Václav Postránecký a další.

Po skončení studií Vladimír Merta, nekonformní s tehdejším režimem, příliš prostoru pro filmovou tvorbu neměl. Věnoval se ale například animované tvorbě. Příkladem tohoto období je desetiminutová kreslená pohádka František Nebojsa z roku 1983. Merta tehdy přišel na nápad spojit animovaný film s upraveným Werichovým vyprávěním z desky. Výsledkem jeho spolupráce s výtvarníkem Rudolfem Štorkánem je pohádka pro dospělé o Františku Huťáskovi, který se neuměl bát, i když prožil noc ve strašidelném hostinci. Merta film nejen režíroval a vytvořil scénář, ale složil pro něj i hudbu.

Po projekci filmů bude následovat beseda zaměřená právě na filmovou práci Vladimíra Merty a okolo půl deváté by se měl Merta představit i jako písničkář v sólovém koncertním recitálu.