Unikátní Tatra 603 A se po náročných restaurátorských zásazích v dílnách Ecorry vrátila do původní podoby tak, jak byla vyrobena před půl stoletím.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) - Odborníci z restaurátorských dílen Ecorra v Lubině pomohli zachránit další z klenotů zdejší slavné automobilové historie. V minulém týdnu představili výsledky své takřka pětileté práce na voze T603 A. Jediný automobil svého druhu byl jako funkční vzorek postaven v Tatře před půl stoletím a v minulém týdnu jej bylo možné znovu spatřit v celé kráse.
Prototyp T603 A vznikl v roce 1962 jako zamýšlený nástupce legendární T603. Tvůrcem tvarově výrazně odlišného modelu byl designér Otakar Diblík. „Ten vůz měl být také lehčí než původní šestsettrojka a měl mít výkonnější motor,“ říká expert na tatrováckou historii Karel Rosenkranz s tím, že vůz řešil i některé technické problémy staršího typu, když bylo změněno umístění palivové nádrže a akumulátorů, čímž se snížilo riziko požáru při nehodách.
Kromě osobní verze vozu vznikla rovněž verze sanitní, která existuje také pouze v jediném exempláři a je k vidění ve zdejším Technickém muzeu. Komise, které v samotné Tatře i na ministerstvu rozhodovaly o zařazení prototypu T603 A do výroby, vystavily stopku, a tak se unikátní vůz po funkčních zkouškách dostal do rukou jednoho z tehdejších zaměstnanců autoopraven.
„Ten vůz koupil a celá dlouhá léta běžně užíval. Aby auto udržel v provozuschopném stavu, tak na něm postupně udělal řadu úprav a originální součásti měnil za jiné. Když se auto dostalo k nám, byla v něm spousta věcí ze 603, ze 613, ze žigulíka nebo ze škodovky,“ říká majitel Ecorry Vítězslav Hinner.
Automobil, který přestal sloužit údajně někdy v roce 1992 a od té doby chátral pod plachtou, koupil sběratel ze Slovácka a Ecorra měla podle svého šéfa to štěstí, že se zakázkou na restaurátorské práce se obrátil právě na tuto firmu. Přestože Ecorra má se záchranou starých tatrovek bohaté zkušenosti, práce na T603 A byla prý o mnoho náročnější. Zatímco u sériových vozů je možné vycházet z technické dokumentace i zkušeností z předchozích renovací, tady musely postačit dobové fotografie a vzpomínky pamětníků. Restaurátoři na voze odvedli zhruba čtyři a půl tisíce hodin práce a museli se potýkat s řadou problémů. Asi největší starosti Hinnerovu týmu přinesla přední i zadní skla vozu, ta byla totiž někdejším majitelem nahrazena. „Naším cílem bylo auto uvést do takového stavu, v jakém bylo, když bylo v roce 1962 vyrobeno. Takže jsme nepůvodní skla odstranili. Bohužel informace, podle kterých bylo v prototypu využito sklo z chevroletu, se nepotvrdila, a tak jsme museli vyrobit plechový model skla a následně jeho výrobu zadat u specializované firmy. Než se povedlo sklo vyrobit, trvalo to skoro dva roky a znamenalo to bezpočet pokusů, a to výsledek stále není ideální,“ nechal se slyšet Hinner. Podobné peripetie čekaly na restaurátory také v případě palubní desky, zadních světel a podobně. „Musím říct, že jsme sami práce na tomto vozu v úvodu podcenili. Bylo to náročnější, než se na první pohled zdálo,“ nechal se slyšet Hinner. Nyní je však už zrenovovaná Tatra nejen vzhledově perfektní, ale také plně funkční. „Je to velice krásná práce. Hoši tady dokáží zázraky. Prakticky z vraku, který byl nepojízdný a dlouhá léta odpočíval pod plachtou, udělali to, co to bylo v roce 1962,“ chválil práci Ecorry Karel Rosenkranz.
Renovovanou T603 A tak po padesáti letech, kdy sloužila v nedaleké Lubině, čeká cesta z místa svého zrodu k novému majiteli do Uherského Hradiště.
