Kopřivnice (dam) – S novým školním rokem dnes vstupuje do života novela školského zákona. Ta zavádí mimo jiné také diskutovanou inkluzi, tedy začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných základních škol a jejich společné vzdělávání v klasických třídách. Záměr ministerstva měl od začátku nejen své příznivce, ale především celou řadu kritiků. V praxi se ale žádná velká revoluce v dosavadním modelu vzdělávání nechystá. Potvrzují to i ředitelé základních škol na území Kopřivnice. Ve většině místních škol společné vzdělávání zdravých dětí a žáků s určitým druhem postižení probíhá už několik let a jejich počet se dnešním dnem nijak dramaticky nezmění.
„My už na společném vzdělávání pracujeme delší dobu a tím pádem žádná velká změna nenastala. Už v loňském školním roce jsme měli na škole sedm žáků s asistenty pedagoga. Jeden z nich odešel, ale místo něj nastoupil jiný, takže počet těchto dětí zůstává stejný,“ říká ředitelka ZŠ Milady Horákové Jana Neničková.
Velmi podobná je situace na všech zdejších základních školách. Oslovení ředitelé škol v Kopřivnici i místních částech nezaznamenali žádný nárůst počtu žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Dosavadní praxe bude pokračovat dál. „Máme ve třídách už několik let žáky s vývojovou poruchou učení. Změna zákona nezpůsobila to, že by nám odešli nebo naopak přišli nějací žáci, kteří vyžadují speciální pozornost,“ říká Jan Mužík, ředitel ZŠ Emila Zátopka. Školy ovšem rozhodně nesložily ruce do klína a na požadavky vyplývající z inkluze se chystaly. „K dnešnímu dni se nás to nedotklo. Nicméně části dětí, které máme vedené jako integrované, bude končit platnost diagnostických zpráv a budou absolvovat nové pedagogicko-psychologické vyšetření a je možné, že na základě doporučení z poradny v oblasti druhého stupně podpůrných opatření se bude něco drobného podle novely zákona měnit. Jsme na to připraveni,“ říká ředitel ZŠ Alšova Milan Bureš.
Ač by se to podle některých mediálních výstupů mohlo zdát, vyučování dětí s handicapem není na místních školách nijak zvláštní. Základní školy navštěvují nejen žáci s drobnými dyslektickými či logopedickými problémy, ale také školáci s poruchami autistického spektra nebo Dawnovým syndromem. Novelizovaný školský zákon zjednodušeně zavádí to, že z praktických škol se od září stanou školy základní. Oba typy škol budou vyučovat podle stejného vzdělávacího plánu a žáci, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, dostanou individuální vzdělávací plán. Navíc ministerstvo slibuje, že bude pro ředitele škol snazší dosáhnout na rozpočtové prostředky určené na speciální pomůcky a především na platy asistentů pedagogů.
Kritici novely školského zákona poukazovali také na negativní důsledky na existující speciální školy. Ty místní ale žádný negativní vývoj neregistrují. Ze speciální školy Motýlek odešli do běžných základních škol dva žáci a další tři se naopak ze základních škol nechali zapsat do Motýlku. „Nový systém financování začne fungovat až od nového roku. Praktické důsledky budeme poznávat během jednoho roku nebo spíše dvou let. Zatím se nic dramatického neděje. Podle mého názoru ale děti s mentální poruchou budou muset i na základních školách být umístěny ve speciálních třídách. Troufnu si říci, že pokud je nepovede speciální pedagog, bude takové společné vzdělávání v jejich neprospěch,“ říká ředitelka Speciální ZŠ a MŠ Motýlek Dagmar Jančálková.
Úbytek žáků nezaznamenala ani škola Floriána Bayera. Ta je sice formálně běžnou základní školou, ale historicky se věnuje žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.Také tato škola začíná, počínaje dnešním dnem, vzdělávat žáky prvního stupně s lehkým mentálním postižením podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. „Příprava byla náročná. Museli jsme vypracovat nový školní vzdělávací program. Upravit počty hodin, bylo potřeba dohledat a aplikovat doporučené obsahy výuky a upravit nastavení minimálních požadavků na žáka a připravit individuální vzdělávací plány,“ uvedla ředitelka školy Vlasta Geryková. Ta také potvrdila, že i když byla ta možnost, rodiče žáků nevyužili nabídky zapsat své děti do běžné základní školy a všechny pokračují na své dosavadní škole.
Revoluce ve třídách se nekoná, ale většina oslovených ředitelů škol se přesto k nově zavedeným pravidlům staví poměrně rezervovaně a poukazují například na výrazné zvýšení administrativní zátěže škol i samotných pedagogů. „Každá drobnost bude muset být konzultována a projednána se speciálně-pedagogickými centry nebo pedagogicko-psychologickou poradnou. Nový systém na nás bude v tomto ohledu klást velké nároky. Navíc je kolem toho velká spousta papírování, výkazů a zpráv,“ doplnil Jiří Stoško, ředitel ZŠ 17. listopadu.
