P ř í b o r (ili) - Svůj původ má příborská městská knihovna v knihovně hasičského sboru, která byla založena v roce 1892. Sloužila nejen hasičům, ale široké veřejnosti. 13. srpna 1920 se usnesl výbor SDH darovat knihovnu městu za úhradu nákladů vzniklých při přestavbě a úpravě místnosti určené pro knihovnu. To bylo schváleno mimořádnou valnou hromadou na počátku října. Knihovna zůstala i jako městská v zadním traktu hasičské zbrojnice - bylo to v nynější ulici U Brány. Knihovna čítala 2 541 svazků a knihovníkem byl Julius Tvarůžek. Městská knihovna příborská byla největší v širokém okolí.
Po dostavbě radnice v roce 1938 byla knihovna a čítárna přestěhována do přízemí radnice a nově katalogizována. Knihovna tehdy čítala přes osm tisíc knih. Měla též hudební oddělení, v němž byly partitury a klavírní výtahy různých oper našich i cizích a mnoho knih z hudební teorie. Slavnostní otevření knihovny v nových prostorách se připravovalo na 1. září 1938. Pro napjatou politickou situaci byla akce odložena. 10. října 1938 byl Příbor obsazen německým vojskem, stal se součástí Říše a k otevření knihovny na radnici již nedošlo. Za německého dozoru byla provedena revize knihovny, „závadné“ knihy byly vyřazeny a na Šibeňáku spáleny. Zbytek knih byl převezen do „templu“ (nyní ČSA 225) a tam se krátkou dobu knihy půjčovaly. Brzy však byla knihovna zavřena. Co se stalo s hudebním archivem, není známo.
Podobný osud stihl knihovnu v Klokočově. Na obecní knihovnu v přilehlé Vésce Němci zapomněli. Byla proto zachována, na čemž měl velkou zásluhu starosta Vésky pan Hrazdílek. Po osvobození vesecká knihovna zřejmě splynula s příborskou knihovnou stejně jako obec Véska s Příborem.
Městská knihovna byla opět otevřena v září 1945. Předtím byl proveden sběr knih mezi občany. Po odstěhování odborného učiliště Tatra do Kopřivnice v roce 1977 se knihovna přemístila do památkově chráněného objektu bývalého piaristického kláštera spolu s městským muzeem a ZUŠ. V roce 2001 byla ustanovena organizační složkou města Příbora.
Dnes v ní tříčlenný kolektiv pod vedením Silvie Bahnerové spravuje zhruba třiadvacet tisíc knih. Příborská knihovna má dvě pobočky, a to v Prchalově a Hájově. „Zároveň plníme střediskovou funkci pro šest obecních knihoven v Trnávce, Kateřinicích, Mošnově, Skotnici, Petřvaldu a Petřvaldíku. Ročně každé knihovně nakoupíme padesát nových titulů a každý měsíc zajišťujeme cirkulaci starších knih,“ popsala podstatu práce Silvie Bahnerová. Knihovna zároveň každoročně pořádá kulturní akce pro děti a dospělé. Minulý rok to bylo například divadlo jednoho herce, cestopisné přednášky o Patagonii a Austrálii, cyklus přednášek o překonávání stresu nebo písničkový pořad dramaturga Bedřicha Ludvíka.
