„Klasická kontejnerová stanoviště jsou pomyslným vředem na tváři města, který bychom měli usilovat odstranit,“ uvedl místostarosta Stanislav Šimíček. Podle něj jsou podzemní kontejnery nejen vizuálně přijatelnější, ale přispívají i k většímu pořádku v okolí. Zároveň neskrývá, že toto řešení je nákladné. Vybudování jednoho stanoviště podzemních kontejnerů se pohybuje okolo 1,5 až 2 milionů korun. V případě, že by bylo nutné před jejich stavbou realizovat i přeložky inženýrských sítí, vzroste odhadovaná vstupní investice o dalších 300 až 500 tisíc korun. Provoz podzemních stanovišť je navíc daleko náročnější i na provoz. Kromě větší údržby je dražší především svoz. Zatímco svoz odpadu z klasického nadzemního stanoviště, kde se sbírá pět odpadových komodit, vychází na zhruba 72 tisíc ročně, v případě podzemních kontejnerů by svoz byl zhruba 4× dražší a roční náklady by byly okolo 290 tisíc na jedno stanoviště. Speciální svozovou techniku by se navíc Slumeko nevyplatilo pořizovat dříve, než by ve městě bylo nejméně 10 podobných stanovišť, a do té doby by bylo vyvážení odpadu pravděpodobně ještě nákladnější. Vysoké náklady na provoz podzemních kontejnerů nevykompenzuje ani skutečnost, že jejich objem je 3× až 5× vyšší než v případě běžných nadzemních kontejnerů, a svozů by tak bylo méně.

Finanční náročnost bude jedním z hlavních, nikoliv však jediným aspektem, který bude muset zastupitelstvo zvážit. „Za stávající situace není možné podzemní kontejnery na území města budovat a bylo by nutné provést změnu územního plánu. I proto je vhodné, aby se celým záměrem zabývalo zastupitelstvo. „Jde o dlouhodobý projekt, a přestože by bylo možné začít s budováním podzemních kontejnerových stanovišť i v rámci kompetencí rady města, širší shoda je v tomto případě podstatná,“ myslí si Stanislav Šimíček.

Záměr, který bude předložen zastupitelstvu, je dlouhodobý a je rozdělen do několika fází. Pokud zastupitelé dají projektu zelenou, příští rok bude věnován přípravám včetně nutné změny územního plánu. V dalších čtyřech letech by měla být ročně vybudována až tři nová stanoviště. Do roku 2030 by tak ve městě mohlo vzniknout minimálně 12 moderních kontejnerových míst.

Odbor životního prostředí už vytipoval 27 lokalit s větším počtem kontejnerů. Dvanáct z nich je vhodných pro zapuštění kontejnerů bez zásahu do inženýrských sítí, na jiných by byly nutné přeložky a u dalších lokalit je už teď jasné, že na nich z technických důvodů nebude možné podzemní kontejnerová místa budovat. Do první skupiny, kde by bylo možné podzemní kontejnery vybudovat relativně bez komplikací, byla vytipována místa na ulicích Štramberské, Alšově, Janáčkově, I. Šustaly, Kpt. Nálepky, Pod Zahradami, Osvoboditelů, ale také dvě lokality v Lubině a po jedné ve Vlčovicích a v Mniší.

Podle místostarosty Stanislava Šimíčka jde o první kroky, které ale budou zásadní pro další vývoj formy sběru odpadu v Kopřivnici. „Až když zastupitelé dají záměru jako takovému zelenou, má smysl se blíže zabývat tím, zda jsou pro naše podmínky vhodnější podzemní či polopodzemní kontejnery, jaké konkrétní technické řešení zvolíme nebo kde by se případně měly postavit jako první,“ uvedl Stanislav Šimíček.

Pokud zastupitelé v červnu záměr podpoří, bude podle jeho slov otázka podzemních kontejnerů projednána také na veřejném fóru s obyvateli města.