Jejich jména stále chybějí na pomníku padlých

Dne 1. listopadu 1945 byla na čelní straně pomníku padlých odhalena pamětní deska obětem okupace a 2. světové války. Pod nadpisem „Padli za svobodu 1938-1945“ obsahovala jména 22 obětí. Později u příležitosti stého výročí narozenin gen. Otakara Svitáka dne 3. března 1994 byla doplněna o jeho jméno jako třiadvacáté oběti.

Jenže tento počet obětí není úplný. Jak již bylo v dřívější době nejednou připomenuto v Kopřivnických novinách, na pomníku padlých scházejí jména dodatečně zjištěných dalších obětí. Především jsou to tři kopřivničtí rodáci, vesměs účastníci domácího odboje proti okupantům:

• Karel Raška, nar. 26. 8. 1904, naposled odborný učitel měšťanské školy dívčí ve Frenštátě p. Radh., člen okresního a velitel místního velitelství odbojové organizace Obrana národa ve Frenštátě p. Radh., byl popraven 8. 1.1943 ve Vratislavi.

• Jan Kuchař, nar. 8. 1. 1888, naposled zastupující řídící učitel I. obecné školy chlapecké v Prostějově, Palackého třída, podával zprávy zejména z vojenské oblasti pro ilegální vysílačku v Těšeticích, zahynul 2. 4. 1942 v Mauthausenu.

• Josef Průša, nar. 25. 9. 1897, za 1. světové války legionář na italské frontě a poté účastník bojů na Slovensku, naposled nadstrážník městské policie v Prostějově, působil v odbojové skupině gen. Eliáše, byl popraven 25. 6. 1942 v Mauthausenu.

Na tyto tři hrdiny domácího protinacistického odboje jejich rodná obec stále zapomíná, obdobně je to i se čtvrtým.

• Bedřich Linhart, nar. 11. 11. 1914 v Trojanovicích, později bydlel s rodiči v Kopřivnici, v den okupace 10. 10. 1938 odtud odešel, dostal se do Francie, kde v srpnu 1939 vstoupil do československého vojska. Když byl odtud po půlroce propuštěn, zůstal ve Francii a po její okupaci byl zatčen, převezen do koncentračního tábora v Nordhausenu. Údajně byl v blíže nezjištěné době zastřelen německou stráží po propuštění z tohoto tábora.

K obětem okupace paří i Karel Kött, nar. 23. 8. 1906 v Příboře-Klokočově, za okupace bydlící v Kopřivnici, který ukrýval dva štramberské partyzány a dne 19. 3. 1944 byl umučen gestapem při výslechu v Opavě. I když je jmenován na pamětní desce v Příboře, stojí za úvahu, zda by neměl být vzpomenut také v Kopřivnici.

V minulém měsíci uplynulo od našeho osvobození již dlouhých 67 let. Přesto však kopřivnická veřejnost stále neví, proč se jména Karel Raška, Jan Kuchař, Josef Průša a Bedřich Linhart dosud nemohla objevit na pomníku padlých, kam zcela jednoznačně patří. Doplněním jmen na pomníku padlých a rovněž větší péčí o stav pomníku bychom více než jen slovy projevili svou úctu k obětem obou válek a nacistické okupace a prokázali tak, že si jich opravdu stále vážíme a že na ně nezapomínáme.

Milan Chalupa