K o p ř i v n i c e - Říká se, že zapomnětlivost je důsledek velmi usilovného myšlení, nebo jeho naprosté absence. Asi se těžko najde jedinec, kterého by čas od času ’hosip’ nepotkal. Zapomenout si deštník je sice nepříjemné v okamžiku, kdy začne pršet, ale v podstatě se jedná o zanedbatelnou drobnost. Horší situace nastává při zapomenutí PINu u platební karty nebo ohřívání klobásek na plotně. To se zpravidla při řešení prekérní situace obracíte na bankovního úředníka nebo jste na spálenou večeři upozorněni příjezdem hasičů.
Jeden místní občan odjel automobilem na sraz abiturientů do sousedního města. Setkání bylo natolik zajímavé, že se rozhodl neabstinovat a nad ránem se vrátil do Kopřivnice taxíkem. Když se z bujarého večírku vyspal a před domem auto nestálo, šel na policii nahlásit jeho odcizení. „Těžko popsat směsici pocitů, když mi tváří v tvář vyšetřovateli došlo, že jsem auto nechal v Příboře,“ vzpomíná dnes už se smíchem nešťastník.
K těm úsměvnějším patří i zapomenutí stanových tyček. Ty by se sice i pár stovek kilometrů od domova daly nahradit větvemi stromů, kdyby se nejednalo o desetimetrové skládací pruty, které tvoří kopuli stanu. To pak v kempu působíte jako rarity, když se stanem pouze přikrýváte.
Z důvodu úspory místa při balení se účastník lyžařského zájezdu rozhodl nacpat sáčky s čajem do prázdné termosky. Ve Francii se po vybalení pomalu začal smiřovat s tím, že čaj tentokrát zapomněl doma a od spolubydlícího si sáček vyprosil. Vložil ho do termosky a zalil vařící vodou. Ještě se prý divil, že do litrové láhve se vešlo tak málo vody, když tu viděl plavat sáčky zeleného čaje i v papírových obalech.
Ilona Hoffmannová
