(Kopřivnické noviny, 19. března 2009 a následných dvou vydáních)



Motto: Pokud není anonymní pamflet psán na toaletním papíře - je naprosto bezcenný.



Soudný, normální, sebevědomý a férový člověk se s anonymem nezahazuje a hází je jednoduše do koše. Ne tak ovšem někteří zastupitelé…



Všichni si dobře pamatujeme, za jakých okolností byl správní radou muzea odvolán staronový ředitel tohoto zařízení p. Kaválek.



Lež. Kaválek nikdy nebyl nikým odvolán z jakékoliv funkce, kterou kdy v životě zastával.



Tehdejší KN psaly o hrubých porušeních hospodářského charakteru (problém se služebním autem, ztráta drahého fotoaparátu, neodůvodněné služební jízdy atd.).



Lež. Kdyby tomu tak skutečně bylo, byl by Kaválek obviněn z nějakých trestných činů. To se nikdy nestalo, protože jej prostě nebylo z čeho obvinit.



Víme také, že z tehdejšího bývalého pracoviště v muzeu Beskyd ve Frýdku byl odvolán za podobné delikty.



Lež. Z Muzea Beskyd odešel Kaválek na základě vlastního rozhodnutí a nikdy nebyl nikým odvolán - delikty se jednoduše žádné nekonaly.



To však nebránilo vedení našeho města povolat tohoto „muzejního odborníka“ po odchodu bývalé ředitelky L. Hodslavské zpět.



Lež. Kaválka nikdo nikdy z vedení města nepovolával, Kaválek (v konkurenci jiných účastníků) úspěšně prošel výběrovým řízením.



Asi zde neplatí ono známe biblické - dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.



Omyl. Citované přísloví je cca z r. 500 před Kristem a s Biblí nemá co společného (autor: Hérakleitos z Efezu, řecký filosof).



Všichni tehdejší zastupitelé města si jistě vzpomenou, kdy brzy po otevření nového Technického muzea hřímal tehdejší starosta něco o tzv. samofinancovatelnosti a tehdejší nový ředitel Kaválek sliboval, že toto zařízení po městu nebude chtít žádné peníze.



Lež. Technické muzeum od prvopočátku své nezávislé existence je průkazně samofinancovatelné, a pokud nezávislé audity nelžou, do doby převzetí správy Muzea Fojtství a Muzea Lašského RMK po městě žádné peníze nepožadovalo.



Pomineme-li bludy pana starosty Jalůvky o samofinancovatelnosti - neb žádné kulturní zařízení a muzeum obzvlášť, není samofinancovatelné, ani věhlasný Louvre u Paříže nevyjímaje.



Lež. Je nutno tedy kladně hodnotit činnost Technického muzea, že je světovým unikátem, protože ziskové je.



Na druhé straně - proč tedy podiv Telaříka nad dotací městských zařízení, když i anonym ví, že muzea jsou ztrátová?



Po jeho druhém nástupu do muzea se pan Kaválek opět zavazoval, jak muzeum povznese na úroveň a sníží náklady na provoz.



Lež. Kaválek se nezavazoval, předložil jen svou vizi, závislou i na plnění finančních závazků města vůči muzeu.



Dokladovatelně došlo ke zvýšení návštěvnosti kopřivnických a tím i ke snížení nákladů (přepočteno na jednoho návštěvníka).



Výsledný efekt se však opět nedostavil a zůstalo jen u planých (byť ohnivých) slibů pana ředitele.



Lež. Kaválek nesliboval (ohnivě ani jinak), jen plánoval. Tyto plány ale nemohly být realizovány především vlivem neplnění finančních závazků města Kopřivnice vůči RMK, o. p. s..



Ale podívejme se na činnost muzea i z jiné strany.



Pro lepší provázanost města s muzeem byla v minulosti v našem městě zřízena tzv. Letopisecká komise.



Lež. Letopisecká komise nebyla zřízena pro lepší provázanost s muzeem.



Poprvé byla Letopisecká komise v Kopřivnici založena ve 20. letech 20. století, důvodem byla povinnost daná zákonem, v té době v Kopřivnici muzeum neexistovalo.



V období po roce 1989 byla LK několikrát zřízena a zrušena, zejména pak 13. 5. 1997 usnesením rady města (viz KN 1997).



Její členové se skládali z nejvýznamnějších zdejších patriotů. Jsou dohledatelné zápisy z činnosti komise z té doby. Komise přicházela s iniciativními návrhy, vyjadřovala se a také připomínala různá významná výročí tohoto města. Její názory byly brány v potaz jak tehdejším odborem kultury města, tak radou města, která se ve své době s touto činností pravidelně seznamovala a případně zaujímala k námětům příslušná stanoviska. Efektivnost její činnosti byla nepopíratelná.



Nepřísluší mi hodnotit činnost či efektivnost letopisecké komise v minulosti, ani hodnotit pořadí významnosti místních patriotů. Zápisy jsou jistě dohledatelné.



Nástupem nového ředitele a nového složení radnice byla komise zrušena.



Lež. Letopisecká komise byla rozhodnutím radnice zrušena několik měsíců před nástupem Kaválka.



Teprve po delší době byla její činnost „obnovena“.



Lež . Na základě nabídky právě Kaválka - že zřídí při muzeu Muzejní letopiseckou komisi MLK, která převzala činnost zrušené komise města Kopřivnice - tedy: byla zachována činnost, nikoliv komise samotná.



Došlo k přejmenování tohoto bývalého poradního orgánu rady města, což není důležité, ale došlo i k tomu, že její svolání bylo a je doposud závislé na panu ředitele Kaválkovi.



Lež. Organizace aktivit komise je věcí Mgr. Šalka, zástupce města (Bc. Šimečkové) a samotných členů komise. Kaválek do práce komise nikdy nezasahoval, nezasahuje a zasahovat nemíní.



Ten také měl pravidelně vzešlé závěry vyhodnocovat a po úvaze následně s těmito seznamovat vedení města.



Lež. Závěry MLK byly na vedení města pravidelně a neprodleně přenášeny zástupcem města v komisi - Bc. Šimečkovou, a to bez jakýchkoliv zásahů Kaválka.



To se ovšem již neděje a my, současní členové, jsme téměř ignorováni.



Lež. Město Kopřivnice přijalo prostřednictvím Bc. Šimečkové několik návrhů na udělení čestných občanství a zařazení do seznamu významných osobností města. Tím, že tyto návrhy byly přijaty a některé z nich schváleny, nelze tvrdit, že by členové byli ignorování..



Závidíme jiným městům, že někde to může fungovat dobře. Bohužel.



Omyl. Není co závidět … v mnohých městech byly tyto „komise“ ze zákona zrušeny jako nepotřebné, a to bez náhrady.



Nelze se však divit, že onen bezprostřední kontakt mezi těmito lidmi, kteří jsou na své město patřičně hrdí, nefunguje. Ani nemůže. Pan Kaválek je v tomto městě cizinec, který zde pouze dojíždí za prací a jakékoli patrioctví vůči městu je mu naprosto lhostejné.



Není mi jasné jaký bezprostřední kontakt koho s kým má anonym na mysli, ani co má společného bydliště Kaválka s kvalitou práce Muzejní letopisecké komise.



Přetrvává zde tragická situace v oblasti péče o sbírkové předměty. Sbírky vážící se k historii našeho města jsou trvale umístěny v nevyhovujících prostorách, které lze nazvat jakkoli, jen ne depozitáři.



Lež! Anonym okolnosti péče o sbírky nemůže znát, pokud se do muzejních depozitářů nevloupal.



Do prostor, ve kterých jsou uloženy sbírkové předměty (depozitáře) je přísný zákaz vstupu, s výjimkou pověřených osob, které pečují o muzejní sbírky.



V letech 2006-2007 byly všechny ohrožené sbírkové předměty ošetřeny a přemístěny do odpovídajících prostor. Konkrétně se jednalo o sbírkové předměty tzv. lašské jizby, dvou dřevěných truhel, plastiky ležícího Krista z božího hrobu dřevěného kostela, cestovního kufru, domácího oltáře rodiny Šustalů a několika obrazů.



Žádné sbírkové předměty nejsou nyní uloženy v nevyhovujících klimatických podmínkách. Jediným dlouholetým problémem jsou prostorově nedostačující depozitární prostory, což je provizorně řešeno uložením na jiných místech, které však materiálové povaze sbírkových předmětů svými klimatickými podmínkami vyhovují.



Průběžně probíhá péče o sbírky uložené v depozitáři, která se zaměřuje na materiálové roztřídění, očištění, dokumentaci a nové uložení sbírkových předmětů, o čemž je vedení muzea informováno hodnocením činnosti v návaznosti na metodiku a věcné plány práce.



Když na to naši členové komise upozornili, bylo slíbeno, že se bude hledat řešení. Zůstalo však jen a pouze u slibů.



Lež. Členové Muzejní letopisecké komise se k tématu péče o sbírky ani k uložení sbírkových předmětů nikdy nevyjádřili ani nevyjadřovali, o čemž svědčí zápisy této komise, toto téma nebylo projednáváno.



Místo publikování anonymních dopisů by se ovšem někteří zastupitelé mohli věnovat právě tomuto palčivému problému - a prostory, umožňující kvalitní práci se sbírkovým fondem města zajistit.



Obdobná situace je i v oblasti péče o tyto sbírky. Na konzervaci, restaurování a náležitou péči o inventář zděděný po našich předcích prostě nejsou peníze. Dle sdělení jednoho z pracovníků muzea nebyla dosud provedena inventarizace ani národopisných, geologických, archeologických a dalších sbírek. Uvedené sbírkové předměty nemají namnoze ani přidělená inventární čísla!



Lež. Veškeré sbírkové předměty ve správě muzea jsou inventarizovány, všechny sbírkové předměty mají přidělená inventární čísla. Sbírkové předměty města Kopřivnice jsou evidovány druhým stupněm evidence muzejních sbírek, sbírkové předměty RMK, o. p. s. jsou evidovány prvním stupněm evidence muzejních sbírek.



Odlišnou problematikou, je to, že ne všechny sbírkové předměty jsou označeny štítkem s inventárním číslem. Jsou to předměty, které se díky své povaze štítkem, který je 5 x 2 cm velký a obsahuje kromě inventárního čísla také elektronický kód, neoznačují. Jsou to zejména textilie, které by byly tímto samolepícím štítkem poškozeny a předměty menších rozměrů, které by tímto štítkem byly spíše oblepeny než označeny.



Snad jedinou výjimkou je muzejní archiv zakladatele p. Emila Hanzelky, který má evidenci dokončenou a postupně je jeho obsah digitalizován. Chce-li však občan města, žák, student, badatel archivu využít, není šance pořídit ani kopii příslušné listiny, neb muzeum od svého znovuvzkříšení v roce 1990 nebylo schopno pořídit ani kopírku.



Lež. Muzejní archív není žádnou výjimkou.



Anonym si opět protiřečí, digitalizace je vytváření kopií dokumentu v elektronické podobě. Tato kopie může být přenesena buď na nosič dat (CD, DVD, flash-disk atp.), nebo vytisknuta na papír. Tento přístup je daleko citlivější než opakované ozařování dokumentu kopírkou. Kopie jsou při menším množství vytvářeny na počkání, při větším množství po zpracování požadavku. Muzeum vlastní tři kopírky, pět skenerů a možnost přenesení dat na jakékoliv medium.



Jiným nešvarem je činnost v oblasti sbírkotvorné. Přinese-li občan města do muzea předmět či dokument archivní povahy, je mu sic poděkováno, ale doklad o převzetí většinou neobdrží (vlastní zkušenost). Něco jako „přírůstková kniha“ zde zřejmě asi ani neexistuje! Tudíž se může dárce pouze dohadovat, zda předmět skončí tam, kde má nebo zda s nim bude naloženo čistě dle svobodného rozhodnutí příslušného pracovníka muzea.



Lež. Přírůstkové knihy muzea pochopitelně existují - první byla založena 17. června 1945.



V období 2003-2007 byly darované předměty evidovány pouze darovacími reversy, což bylo zpětně po nástupu Kaválka v roce 2007-2008 doplněno i do přírůstkové knihy, která byla následně převedena do elektronické podoby, stejně jako dvě starší inventární knihy. Od poloviny roku 2007 do současnosti jsou darované předměty evidovány ve speciálním počítačovém programu DEMUS pro evidenci sbírkového fondu, přírůstková kniha je tedy archivována jak v elektronické podobě, tak v podobě tištěné.



V programu DEMUS jsou kompletně evidovány všechny sbírkové předměty města Kopřivnice. Tento nový katalog sbírkových předmětů začal být vytvářen od října 2007 a převážná většina záznamů byla hotova v lednu 2008 a nyní eviduje všechny sbírkové předměty města Kopřivnice.



Mgr. Daniel Šigut, zástupce ředitele RMK, o. p. s, pověřený řízením Lašského muzea, Mgr. Ondřej Šalek, předseda Muzejní letopisecké komise, pověření řízením Muzea Fojtství, Ing. Lumír Kaválek, ředitele RMK, o. p. s.



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.



(Pokračování příště)