V prvé skupině se o dědictví dělí stejným dílem manžel (předpokladem je existence manželství v době smrti zůstavitele) nebo partner (předpokladem je existence registrovaného partnerství v době smrti zůstavitele) a děti zůstavitele. Dědění manžela nelze však zaměňovat s jeho účastí na společném jmění manželů, jehož vypořádání určí, co z tohoto majetku připadá do dědictví a co manželu zůstavitele. Dětmi, o které tu jde, jsou děti zůstavitele, a nikoliv děti manžela zůstavitele (nevlastní děti), i když žily ve společné domácnosti se zůstavitelem.



V druhé skupině, tj. v případě, že nedědí zůstavitelovi potomci, dědí manžel nebo partner (sám v prvé skupině dědit nemůže) nejméně jednu polovinu, dědí-li s ním alespoň jeden z dalších dědiců této skupiny, jinak mu připadne celé dědictví. Vedle manžela jsou dědici této skupiny zůstavitelovi rodiče a osoby, které se zůstavitelem žily ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zůstavitele odkázány výživou. V druhé skupině může celé dědictví připadnout manželovi nebo partnerovi, jestliže spolu s ním nepřichází do úvahy žádný další dědic této skupiny. Obdobně to platí pro rodiče zůstavitele. Naproti tomu spolužijící osoba sama v této skupině dědit nemůže, přihlíží se k ní však ve třetí skupině.



Ve třetí skupině, tj. v případě, že nedědí manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí zůstavitelovi sourozenci, mezi nimiž se nečiní rozdíl co do velikosti podílu, ať jsou sourozenci polorodými (mají se zůstavitelem společného jen jednoho z rodičů) anebo plnorodými (mají oba rodiče společné se zůstavitelem). Vedle nich dědí v této skupině osoby, které se zůstavitelem žily ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí a kteří z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zůstavitele odkázány výživou. Nedědí-li některý ze sourozenců, nastoupí na jeho místo jeho děti, tj. synovci a neteře zůstavitele.



Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.



Okruhem osob čtvrté skupiny je okruh dědiců ze zákona uzavřen, další osoby jako dědici ze zákona nemohou přicházet v úvahu. Nedědí-li se ze závěti a nedědí-li ani žádný z dědiců ze zákona, připadá dědictví jako odúmrť státu.



Mgr. Irena Hanáková



příště „Dědická nezpůsobilost, odmítnutí dědictví, přechod dluhů, vydědění“