Kopřivnice (dam) – Po loňském úspěchu expozice o Igráčcích startuje dnes v Regionálním muzeu Kopřivnice další výstava o tuzemské hračkářské legendě. Prostor dostane stavebnice Merkur a její invaze do zdejších muzeí bude skutečně nevídaná, výstava totiž bude ode dneška až do 11. května probíhat v prostorách všech tří zdejších muzeí.
Základ putovní výstavy tvoří sbírka pravděpodobně nejzapálenějšího fanouška Merkuru Jiřího Mládka. Ten je nejen sběratelem Merkuru, znalcem jeho historie, ale také autorem řady monumentálních modelů z této stavebnice. „Děrované plíšky jsou pro mne neuvěřitelnou fascinací pocházející z dětských let. Rodiče mi bohužel Merkura koupit nemohli, tak jsem si s ním hrál u kamaráda. Z té doby mi zůstalo vnitřní rozhodnutí, že až budu jednou velký, tak si nakoupím ty největší Merkury, abych mohl postavit něco velikého. No, a teď si to plním,“ vyznal se Jiří Mládek. Svůj dětský sen ovšem plní měrou vrchovatou, právě v Technickém muzeu by měla být k vidění jeho největší díla - rozměrné Ruské kolo, zhruba šestimetrový model známého ivančického viaduktu a především jeho Ocelové město. Gigantická stavba inspirovaná dílem Julese Verna má zhruba 24 m2, hmotnost 1 200 kilogramů a pohromadě ji drží 320 tisíc šroubků a matiček. I přesto, že je tato stavba zapsána v Guinnesově knize rekordů, stále je nedokončená. Po dokončení by totiž Ocelové město z Merkuru mělo vážit pět tun a obsahovat milion šroubků a matiček.
Druhá, neméně zajímavá část výstavy bude k vidění ve výstavních prostorách na Fojtství. Zde by se návštěvníci měli dozvědět maximum o historii stavebnice z děrovaných plíšků, kterou začal psát podnikatel Jaroslav Vancl ve dvacátých letech minulého století v Polici nad Metují. „Na historických stavebnicích a dalších dokumentech bude výstava na Fojtství ilustrovat vznik a vývoj Merkuru od jeho počátků do současnosti,“ říká kurátor výstavy Pavel Dvořák. Kromě nejrůznějších typů stavebnice budou na Fojtství k vidění i velké unikáty, jedním z nich by měl být z Merkuru postavený originál prototyp „čočkostroje“, na kterém profesor Otto Wichterle vytvořil první kontaktní čočky na světě. Expozice přiblíží i další vědecké úspěchy spojené s touto legendární stavebnicí. Další nositel Nobelovy ceny, německý fyzik českého původu Peter Grünsberg podle svých vzpomínek začal k technice tíhnout právě díky Merkuru a ten pomáhá i současným adeptům technických věd. Například student Aleš Stejskal, který v roce 2011 získal v USA zlatou medaili mladého vědce za výsledky ve vývoji nanovláken, své pokusy prováděl na přístroji sestrojeném opět z Merkuru.
Poslední kopřivnické muzeum nabídne návštěvníkům o něco aktivnější přístup k legendární stavebnici. Jednak zde bude dílna, ve které si všichni přítomní budou mít možnost sami něco postavit z dílků stavebnicové legendy, a připomene také už pozapomenutou kapitolu dějin Merkuru. Pod touto značkou se totiž desítky let vyráběly také oblíbené modely vláčků. Jejich výroba však byla ukončena už v roce 1968 a z dochovaných kousků se tak staly sběratelské unikáty. „Budeme zde mít jak pohyblivé kolejiště, tak statickou výstavu vláčků Merkur,“ láká do Lašského muzea Pavel Dvořák. Prostory Šustalovy vily jsou také určeny k prezentaci modelů z Merkuru, které mají doma samotní návštěvníci výstavy. „Zatím využili naší nabídky a dostali okružní vstupenku do našich muzeí za zapůjčení svého modelu k vystavení jen dva lidé, ale stále doufáme, že se najde více odvážných,“ doplnil Dvořák s tím, že své modely mohou lidé přinášet kdykoliv v průběhu celého trvání výstavy.
S dnes začínající výstavou se pojí také příjemný bonus v podobě soutěže o stavebnice Merkur. Její princip je jednoduchý, všechny okružní vstupenky, zakoupené v průběhu výstavy, budou slosovatelné. Návštěvník dostane ke každé lístek, do kterého bude mít možnost vyplnit své jméno a kontakt a po skončení výstavy proběhne slosování, v němž se štěstí usměje na tři z nich.
