K o p ř i v n i c e - Po unikátních aerosaních Tatra opustily před časem dílny místní firmy Ecorra další dvě unikátní repliky. V tuto chvíli cestuje za moře tatrovácký závodní monopost Tatra 607 a také kuriózní, vrtulí poháněné vozidlo Helica. Cílem obou neobvyklých automobilů je stejně jako u saní Lane Motor Museum v americkém Nashvillu.
Šestsetsedmičku si americký zákazník objednal zároveň s bizarními aerosaněmi, ale vzhledem k tomu, že nejdříve si chtěl odvést právě je, na závodním speciálu se pracovalo se značnými přestávkami. „Pokud bychom odečetli prostoje, tak nám výroba této repliky trvala zhruba rok a půl,“ tvrdí majitel Ecorry Vítězslav Hinner. Stejně jako u aerosaní i tady šlo o takřka znovuzkonstruování celého vozu. Původní dokumentace nebyla k dispozici, a tak Hinnerovi lidé pracovali především podle fotografií a originálu vystavovaného ve zdejším muzeu. „Spolupracovali s námi také bývalý tatrovácký šéfkonstruktér Josef Svoboda a Lubomír Rek, kteří se podíleli i na vzniku původní 607. Byla to s nimi velmi příjemná a zajímavá práce,“ pochvaloval si Hinner.
Nejen snaha původních konstruktérů, aby byl vůz co nejlehčí, ale také detaily jako absence dveří a podobně dělají z T607 poměrně jednoduchý vůz, a tak přesto, že se pracovalo bez původních výkresů s problémy, které bylo nutno vyřešit v případě znovupostavení aerosaní, šlo o zanedbatelné těžkosti. Přesnou repliku T607 pohání speciální závodní motor z ’šestsettrojky’, stejně jako tomu bylo u originálu. „Ten se nám podařilo získat úplnou náhodou. Jde o motor připravovaný na rallye Londýn - Sydney, na kterou ale původně zamýšlený tým s tatrovkou nikdy nevyrazil. Speciálně připravený závodní motor zůstal v držení jednoho z členů týmu a od něj jsem jej o mnoho let později koupil. To jsem ještě netušil, že nakonec skončí v této replice,“ prozradil Vítězslav Hinner.
Všichni, kdo se na zrodu repliky tatrováckého závodního speciálu podíleli, neskrývají úctu k tehdejším závodníkům. „To auto zcela bez problémů jede dvoustovkou, ale na úzkých pneumatikách, bez pásů a jakýchkoliv dalších bezpečnostních prvků a navíc se tehdy závodilo po úzkých cestách bez únikových zón. To byli opravdoví hrdinové,“ složil poklonu závodníkům z padesátých let minulého století Vítězslav Hinner.
Druhé auto, které Ecorra nedávno vypravila do Ameriky, je naprosto nezvyklé, vrtulí poháněné auto Helica. Lidé jej mohli v nedokončeném stavu obdivovat na letošní Beskyd Model Kit Show. Dopravní prostředek, který se vyráběl okolo roku 1919 ve Francii, připomíná svou konstrukcí letadlo bez křídel, osazené motocyklovým motorem. „Marcel Leyat, který tento vůz zkonstruoval, byl letecký inženýr a jeho cílem bylo postavit lehké, úsporné auto. Tento vůz měl mít spotřebu pět litrů na sto kilometrů, což byla v té době fantastická hodnota,“ říká Jaroslav Špaček, zaměstnanec Ecorry, který se na stavbě unikátního vozu přímo podílel. Základ vozu tvoří unikátní celodřevěná samonosná karoserie, řízená zadní náprava a hnací vrtule na přídi vozidla. Také řízení tohoto vozidla, které se v každé zatáčce nepříjemně naklání, podle lidí z Ecorry chtělo kus odvahy. V případě Helicy zaměstnanci firmy pracovali přímo s původními plány vozu, i tak však bylo mnohdy zapotřebí úprav, které se na tehdy vyrobených vozech udělaly, ale do výkresů je už nikdo nezanesl. Přesto výroba repliky zabrala pouhých sedm měsíců.
„V současné době máme rozpracovaný ještě jeden kus, který náš zákazník objednal přímo pro potomka konstruktéra Helicy za to, že mu poskytl plány z pozůstalosti Marcela Leyata,“ prozradil Vítězslav Hinner.
David Macháček
