Již několik let se na poliklinice v Kopřivnici zabývá specifickými duševními chorobami, převážně jejich diagnostikou a léčbou MUDr. Roman Vybíral.



Pane doktore, jak hodnotíte současný duševní stav naší populace s ohledem na rozmezí Vašich profesních počátků a dneška?



Tak v prvé řadě si myslím a jsem tomu rád, že zejména v poslední době se markantním způsobem dostává do popředí otázka nejen tělesného zdraví, ale i v minulé době až neadekvátně stigmatizovaná otázka zdraví duševního.



Pokud jde o Vaši otázku, pak zcela otevřeně říkám, že incidence, tedy záchyt nových pacientů na našem pracovišti vzrůstá. Vše se jeví velmi pochopitelné, protože žijeme ve velmi hektickém prostředí, kde na každého číhá jisté nebezpečí, a ne vždy je člověk psychicky natolik vybaven odolností či nemá dostatečnou přizpůsobovací kapacitu, aby potíže zvládal sám. Zde pochopitelně stojí jaksi mimo celá řada vrozených čili získaných poruch.



Bohužel, současná kapacita erudovaných psychiatrů u nás například ve srovnání s Evropskou unií frapantně zaostává za standardem, a pokud se naplní prognózy, tak do roku 2015 bude v péči svého psychiatra každý občan starší osmnácti let. Tento obraz je patrný dlouhá léta již nejen v USA, ale i západně od našich hranic a pracovní vytížení, pracovní dril, rodinné spory apod. jenom přispívají k výše uvedené perspektivě či vyhlídkám.



Jste tedy sám v našem regionu schopen kvalitně zajistit péči o naše spoluobčany trpící nějakou duševní poruchou?



Dnes odpovídám, že i přes veliké pracovní zatížení prozatím ano.



Jaké typy pacientů se ve Vaší ordinaci vyskytují převážně?



Pochopitelně jde o pacienty neurotické, kde dominují nervozita a depresivní příznaky zejména v návaznosti na mnou již výše uvedené komplexní patologické sociální prostředí, odborně nazývané poruchy přizpůsobení. V prevalenci potom ještě vyčnívá závislost na tzv. psychoaktivních látkách, nejvíce pak alkoholu. Nedílnou součástí práce je i péče o pacienty, kteří jsou dlouhodobě několik let vedeni v kartotéce naší ordinace, a naším úkolem je pak pravidelně sledovat vývoj jejich poruchy, upravovat medikaci, případně při zhoršení stavu zajistit nezbytnou lůžkovou péči především ve spádové psychiatrické léčebně. Zde dominují hlavně psychotické poruchy z okruhu schizofrenních, trvalé poruchy s bludy či depresivní epizody těžší intenzity. Podtrhnout musím i péči o gerontologické pacienty s psychickými a behaviorálními poruchami v rámci různých forem demencí.



Dá se nějakým způsobem zhodnotit úspěšnost ambulantní léčby?



Musela by existovat zvláštní statistika, kterou pochopitelně nedisponuji, a z téhož důvodu se vyjádřit k téhle problematice validně nemohu, odhadem by to mohlo být 95 procent léčených při primárním záchytu, tedy těch, kteří jsou k vyšetření odesláni převážně svým praktickým lékařem. Přispívá k tomu také obrovský potenciál ve výběru psychofarmak a naše spolupráce s klinickým psychologem.