K o p ř i v n i c e - Jedním ze symbolů Velikonoc jako svátku jara jsou větvičky jívy, lidově zvané kočičky. V Evropě nahradily palmové ratolesti, kterými byl Ježíš při svém příjezdu do Jeruzaléma vítán.



Lidé od pradávna věřili, že ’kočičky’ posvěcené na Květnou neděli mají magickou moc. Tři kočičky z posvěcené snítky bývaly prý lékem proti bolesti v krku a zimnici. Přidávaly se také kravám do krmení, aby dobře dojily. Hospodář kladl větvičky jívy za krov a zapíchával je na kraj pole, aby stavení bylo ochráněno před bleskem a úrodu nepomlátily kroupy. Na Velký pátek pomáhal vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat tak skryté poklady. Dívky se chodívaly tento den česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a zdravé vlasy.



A nakonec na Velikonoční pondělí chlapci chodili a dodnes chodí po koledě a šlehají dívky s pomlázkou spletenou z čerstvých vrbových proutků, aby byly čiperné a veselé po celý rok.



S Velikonocemi jsou spojeny například i obyčejné kopřivy, které se však nepoužívají jako kočičky k dekoraci, ale přidávají se do velikonočních nádivek. V mnoha domácnostech se setkáme s rostlinou s výrazně červenými květy, které se říká velikonoční kaktus. Jeho květy se vyvíjejí v zimním období, ale rozkvétají až kolem Velikonoc. Místo původu má velikonoční kaktus stejně jako kaktus vánoční v brazilských pralesech, kde roste na stromech. Velice dobře se ale kaktusu daří i v našich zeměpisných šířkách. Pro jeho dlouhé převislé listy se mu někdy říká věšák.



Každý z nás si domov na Velikonoce zdobí podle svého: nechybějí kraslice, upečení beránci, čokoládoví zajíci... Ale nikde určitě nechybí svěží zeleň jako nejcharakterističtější barva jara. Ilona Hoffmannová