Výjevy z lidových tradic stejně jako portréty či krajiny je možné najít v dřevořezbách Jaroslava Bordovského, které jsou již týden k vidění v muzeu na Fojtství. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (dam) – Stovky a stovky hodin práce otisknuté do dřeva zdobí od minulého týdne podkrovní výstavní prostory Muzea Fojtství. Výstava Řezby Jaroslava Bordovského mapuje celoživotní koníček letos osmdesátiletého Kopřivničana.

Aktuální výstava na Fojtství, upořádaná z iniciativy Bordovského dětí jako překvapení k narozeninám, je první samostatnou řezbářovou výstavou. To ale jeho dílům nebránilo, aby byly v Německu, na Slovensku, ale třeba i v USA. Jednu dřevořezbu z jeho dílny si z Kopřivnice po své návštěvě odvezl i prezident Václav Havel.

Na Fojtství budou až do 17. ledna k vidění desítky reliéfních obrazů nejen s motivy Štramberka, Hukvald, ale i beskydských hor nebo Vysokých Tater. Bordovský se systematicky věnoval také lidovým motivům. Do dřeva zvěčnil valašské kroje, lidové tancovačky, ale třeba i polozapomenuté řemeslo preclíkářek. Některé výjevy si návštěvníci výstavy mohou prohlédnout hned v několika provedeních, v podobě reliéfního obrazu stejně jako série figurek.

„Začínal jsem jako mladý tak, že jsem si na desku nakreslil nějaký výjev a jen nožíkem jsem ho vyřezal. Až postupem času jsem začal vyřezávat složitější věci,“ vzpomíná Jaroslav Bordovský s tím, že je samoukem a techniku se naučil pouze z knih.

Možná i díky tomu je velmi univerzálním tvůrcem. Vytváří naivní lidové řezby s realistickými motivy stejně jako dřevěné plastiky s určitou mírou abstrakce. Bravurně ovládá krajinu i figurální tvorbu, která v jeho případě dominuje. Většina jeho řezeb je v přírodní barvě dřeva, ale na výstavě prezentuje i polychromované plastiky. Dokáže udělat radost milovníkům šachu originální sadou figur stejně jako dětem sochami pohádkových postav nebo hrdinů animovaných filmů.

Ve výběru Bordovského díla nechybí ani betlémy. Na výstavě jsou zastoupeny a v obou případech řezbář zasadil scénu spasitelova narození do důvěrně známých míst, jedny jesličky tak stojí na pozadí Hukvald a druhé Štramberka.

Závěr expozice dokládá, že část svého umu předal Jaroslav Bordovský i svým synům Jaromírovi a Liborovi. První jmenovaný vytváří dekorativní řezby pro ozdobu cimbálů a paličky pro cimbalisty, druhý pak maluje olejem a kreslí pastely.