Výstava věnovaná listopadu 1989 v Kopřivnici bude v prostoru před vstupem do nového Muzea nákladních automobilů Tatra k vidění až do konce ledna.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Za účasti pamětníků a v zasněženém odpoledni, které svou atmosférou připomínalo období před dvaatřiceti lety, byla před týdnem zahájena výstava „To my chceme“, která na deseti panelech, umístěných před novým muzeem nákladních automobilů, upomíná na listopadové události roku 1989 v Kopřivnici.
„Novodobé dějiny Kopřivnice jsou neodmyslitelně propojeny s dějinami Tatry, a tak jsme rádi využili nabídku Muzea Novojičínska a Moravskoslezského kraje uspořádat tuto výstavu právě zde,“ říká Tomáš Netočný, dokumentarista Paměti národa a kurátor výstavy. Náhodně podle Netočného nebylo vybráno ani datum vernisáže, konala se totiž v předvečer Dne lidských práv.
Na otevření výstavy se po delší době znovu potkali lidé, kteří před víc jak třemi dekádami sehráli aktivní úlohu v deinstalaci tehdejšího režimu v Kopřivnici. Na panelech jsou k vidění archivní i aktuální fotografie, ale především krátké vzpomínky Jiřího Nováka, Dagmar Rysové, Lubomíra Sazovského, Radomíra Burši, Petra Boháče nebo Jaroslava Šuly. „Jediným, koho jsme bohužel na vernisáži nemohli přivítat, byl pan Zdislav Zima, který bohužel v červenci letošního roku ve věku 96 let zemřel a jehož vzpomínkám především na padesátá léta minulého století jsme na výstavě vyhradili hned dva panely,“ doplnil Tomáš Netočný.
Na desítku outdoorových výstavních panelů se mnoho materiálu nevešlo. Autoři výstavy vybrali útržky ze vzpomínek pamětníků a doplnili je kousky dobových dokumentů, fotografií a aktuálními velkoformátovými portréty pamětníků z dílny Adolfa Horsinky. Zkonzumovat sdělení nabízené výstavou návštěvníkům nezabere víc než pár minut, lze ji tak chápat jako určitou formu pozvánky na web Paměti národa, kde je k dispozici podstatně obsáhlejší obrazový i textový materiál a také videonahrávky se vzpomínkami pamětníků.
„Jen v Moravskoslezském kraji jsme letos natočili vzpomínky bezmála 60 pamětníků, jejichž průměrný věk je přes osmdesát let. Zachytili jsme v souhrnu přibližně 4 260 let jejich životů a v tom obrovském rozsahu se někdy intenzivně a někdy tu a tam objeví úplně jiný postřeh a pohled na události, které lidé prožívali. V tom naše úsilí připomíná práci archeologů, protože v životech pamětníků hledáme věci, které mohou historikům přinést novou a důležitou informaci,“ nechal se slyšet Tomáš Netočný. Materiál posbíraný lidmi pracujícími pro Paměť národa je k dispozici každému zájemci zdarma na jejich webu. Na něm je dnes možné najít už víc než 6 tisíc výpovědí pamětníků, což z této databáze dělá druhou největší sbírku svého druhu na světě.
Do zaznamenávání orální historie se ovšem kromě profesionálů pouštějí i žáci základních a středních škol z okolí. „Pro školy jsme připravili motivační on-line hodiny a žáci pak sami pod vedením svých kantorů získávali výpovědi jak od svých příbuzných a známých, tak od pamětníků, kteří jsou součástí aktuální výstavy v Kopřivnici,“ říká Kristina Koblasová, která je koordinátorkou projektu Příběhy našich sousedů. Na stejnojmenné webové stránce lze dohledat i výsledky práce školáků. Přímo z kopřivnických škol se podle Koblasové nejaktivněji zapojili žáci ZŠ Alšova.