Šestého listopadu 2003 byl pložen v průmyslové zóně základní kámen závodu německé firmy Brose. Producent komponentů pro automobilová průmysl je největším zaměstnavatelem v zóně.
Nezaměstnanost na Kopřivnicku na konci devadesátých let udělala z přilákání větších investorů prvořadý úkol. Prvním pokusem byla v roce 1997 snaha o přivedení gumárenského podniku Draftex na pozemky v Lubině. Firma dokonce pozemky pro stavbu koupila, ale i kvůli odporu obyvatel Lubiny ze stavby nakonec sešlo.
Následně se jako o možné průmyslové zóně začíná uvažovat o pozemcích za areálem Tatry v katastru Vlčovic. V květnu 1999 radnice majitelům tamních pozemků vysvětluje své záměry a začíná se pracovat na výkupech plochy. V červnu následujícího roku už Kopřivnice získává 40milionovou dotaci ministerstva průmyslu a obchodu na financování Podnikatelského areálu Vlčovice a od srpna téhož roku je Vlčovicím oficiálně přiznán statut průmyslové zóny. Mluví se o prvních potenciálních investorech. V té době je řeč i o firmě Philips, která plánuje v ČR postavit velkou továrnu na televizní obrazovky. Zmíněný podnik nakonec končí v Hranicích na Moravě a prvním investorem, který se rozhodl zakotvit ve Vlčovicích, byla americká firma Dura. Možná i ona stejně jako sousedství Tatry zapříčinila orientaci kopřivnické průmyslové zóny na automobilový průmysl. Dura Automotive Systems CZ začala stavět v srpnu 2001, ovšem po dokončení stavby se samotným rozjezdem výroby poměrně dlouho otálela. V říjnu 2002 začíná v zóně růst další hala, za přispění evropského fondu Phare ji staví město, aby ji následně pronajalo společnosti Cirex specializované na přesné lití.
Sedmého listopadu 2003 položila základní kámen ke svému zdejšímu závodu německá společnost Brose. Na desetihektarovém pozemku začal růst doposud největší závod vlčovického průmyslového parku. V říjnu následujícího roku pak začala výroba.
V letech 2004 a 2005 koupily pozemky a začaly se stavbou svých podniků firma Erich Jaeger a dánský výrobce špičkové elektroniky Bang&Olufsen. Ve stejné době začínají podniky v průmyslové zóně významně přispívat ke zdejší zaměstnanosti, počty lidí bez práce vytrvale klesají, což je také oceněno cenou ministra průmyslu pro průmyslovou zónu s největším celospolečenským přínosem.
V závěru roku 2005 začal ve Vlčovicích stavět subdodavatel Brose, společnost Rieger, jen o pár týdnů později v lednu 2006 koupila 30 tisíc metrů pozemku německá firma Seeber CZ, s. r. o., zabývající se výrobou plastových komponentů pro automobilový průmysl, za 4,26 mil. Kč.
V roce 2006 město převzalo již druhou nájemní halu a v sousedství průmyslové zóny na bývalých pozemcích Tatry otevřela svůj závod společnost UnionOcel. Ve stejné době podnikům usídleným v zóně přestávají stačit dosavadní kapacity a rozšiřují se, což je případ Dury, Brose a následně i Erich Jaegeru. Vloni se pak rozjíždí výroba v Riegeru a také ve společnosti Röchling, která stojí na pozemcích původně zakoupených pro Seeber. Rozvoj zóny navíc pokračuje i nyní a většina tamních podniků stále hovoří o svém dalším rozšiřování.
