Den stromů si Kopřivničané mohli připomenout účastí na tematické vycházce po památných stromech v ulicích města.
FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ
Kopřivnice (hod) – Ve čtvrtek 20. října na Den stromů zorganizoval odbor životního prostředí komentovanou vycházku za významnými stromy Kopřivnice. Ta začala v 16 hodin před Ringhofferovou vilou, kde v úvodu Veronika Červeňová, vedoucí odboru životního prostředí, představila Lukáše Olivu, arboristu a stromolezce, se kterým Kopřivnice dlouhodobě spolupracuje. „Jsme moc rádi, že přijal naše pozvání a že vám dnes osvětlí taje své práce a odhalí vám informace o významných stromech, které zde ve městě máme. Doplňovat jej bude Jan Habr, správce zeleně, pracovník odboru životního prostředí,“ upřesnila Veronika Červeňová.
Vycházka měla sedm zastavení. První byla u platanu javorolistého v sadu E. Beneše, druhá byla u lípy srdčité poblíž Katolického domu, třetí u lípy velkolisté u Kopřivničky. Následně se skupina cca tří desítek zájemců přemístila ke Komerční bance k vrbě bílé, poté přešla pod Mateřskou školu Krátká, kde u Kopřivničky stojí jerlín japonský. Následně se zastavili na ulici Lidické u dubu letního a procházka skončila poblíž Vily Machů u topolu bílého. Během vycházky oba pánové přítomným osvětlovali, jakými způsoby se ošetřují stárnoucí stromy, aby v nepříznivých podmínkách městského prostředí vydržely co nejdéle a byly provozně bezpečné. „Dnes už se například nezatírají řezné rány při řezu stromů, jak se to dělávalo v minulosti. Pokud je řez proveden správně, řezné rány do průměru 10 cm umí strom během několika let zcela zahojit i bez fungicidních nátěrů, aniž by v místě řezu došlo k hnilobným procesům,“ uvedl Lukáš Oliva.
Oba průvodci naučnou vycházkou byli zahrnuti dotazy účastníků, kteří se doptávali na podrobnosti, protože stromy znali už ze svého mládí. Účastníci se také dozvěděli, že některé houby jsou pro stromy přínosem (symbióza mezi stromem a houbou), jiné jsou naopak zkázou. „Například houba rezavec kořenový se nejčastěji vyskytuje na dubech a způsobuje hnilobu kořenů, což často vede k vývratu stromu. Napadení stromu rezavcem je oku pozorovatele neviditelné až do doby, než se na bázi kmene objeví velké jednoleté plodnice. Ty se záhy rozpadnou a zmizí. Právě tato dřevokazná houba se stala osudnou jednomu ze dvou staletých dubů na ulici Lidické, který musel být v roce 2017 pokácen z bezpečnostních důvodů,“ poznamenal Lukáš Oliva.
Na závěr vedoucí odboru životního prostředí shrnula, že Kopřivnice je právem hrdá na svou zeleň, ale o vzrostlé stromy je nutné pečovat tak, aby v městském prostředí byly zachovány co nejdéle. Plánování nových výsadeb je v Kopřivnici hodně limitováno velkým množstvím inženýrských sítí a jejich ochranných pásem, které výsadbu stromů znemožňují. „Vycházka byla i pro nás velmi zajímavá, protože jsme se dozvěděli další informace z historie stromů od místních pamětníků. Věřím, že za rok se u Dne stromů opět sejdeme,“ dodala Veronika Červeňová. Komentovaná vycházka byla součástí projektu Kopřivnická trvalka podpořeného z dotačního programu Moravskoslezského kraje Podpora dobrovolných aktivit v oblasti udržitelného rozvoje a místní Agendy 21.
