Akce „kulový blesk“ po kopřivnicku je definitivně u konce. Do kanceláří bývalé ředitelské budovy Tatry se přesunuli poslední úředníci radnice, a dokončili tak velké stěhování, které probíhalo průběžně několik měsíců. Mezi posledními se do nových prostor přemístila i redakce Kopřivnických novin. Vydání, které právě držíte v rukou, je tak v podstatě trochu přelomové.



Centralizace pracovníků do jedné budovy patří k ideálům mnoha veřejných i soukromých organizací. V Kopřivnici se to povedlo mimo jiné i kvůli tomu, že oproti jiným městům zde ze zřejmých důvodů chybí přirozené centrum s reprezentační historickou radnicí. Představa, že by například v Novém Jičíně nebo Ostravě městští úředníci opustili budovy, které mají lidé nezaměnitelně zafixovány jako radnice a během mnoha let se z nich staly prakticky legendy, je z kategorie sci-fi. Stejně jako u nás to samozřejmě tamní samospráva udělat může, těžko se ale v současnosti najde člověk, který by tuto kacířskou myšlenku navrhl.



Naši místní identitu musíme ještě hledat. Koncentrace úřadů na jedno místo sice s geniem loci moc společného nemá, ale na druhou stranu je to celkem praktické. Koneckonců spokojenost lidí z úspory času a sil při obíhání úřadů může kousek po kousku budovat minimálně dobrou pověst. Přečíslování pater v „ředitelské“ sice vnáší zmatek, nicméně asi není vhodnější příležitost pro radikální změnu, než na samém počátku budování nové tradice.



Michal Polášek