Kopřivnice – Vikingové se pyšní ještě čerstvým postupem do I. ligy. Vybojovali je v nervy drásajícím souboji s pražským celkem Start98, který za stavu 1:1 na zápasy porazili v rozhodujícím třetím mači 7:6 v prodloužení. Za play-up se v následujícím rozhovoru ohlíží trenér mužstva Marek Jehlár.
Máte na kontě čerstvý postup do I. ligy, jak si to užíváte a jak si postupu ceníte?
Je to hezký pocit a taková odměna za několik let tvrdé práce, která konečně přinesla ovoce. Já osobně si toho cením hodně. Přece jen dostat se do I. ligy, tzn. být v republice mezi čtyřiadvaceti nejlepšími kluby v konkurenci nějakých šesti set klubů a 60 000 registrovaných florbalistů, je podle mě pro takové město, jako je Kopřivnice, velký úspěch.
Čekal jste, že cesta za postupem bude tak trnitá?
Čekal jsem, že to bude náročné. To, že vyhrajeme naši divizi, byl jenom takový dílčí krok. I když i to bylo náročné v tom systému dlouhodobé soutěže. Pokud chce tým vyhrát, musí jít za prvním místem od prvního do posledního zápasu v sezoně. O to je to náročnější, když pak o konečném prvním místu může rozhodnout nějaký nepovedený zápas v říjnu na začátku soutěže. Play-up, to je taková samostatná soutěž. Čtyři nejlepší týmy II. ligy z celé republiky, vítězové svých divizí a pořád nad jedním týmem visí ten pověstný černý Petr, protože ze 4 týmů postupují pouze tři. My měli tedy namále a ten černý Petr nám málem zůstal, ale nakonec to bylo o fous a zvládli jsme to.
V rozhodujícím zápase se Startem98 jste místo na lavičce přenechal bývalému trenérovi áčka Filipu Bordovskému, proč?
Mužstvo potřebovalo po sobotní porážce impuls, tak jsme to zkusili a vyšlo to.
Opravdu byli soupeři tak silní, nebo se vám nedařilo dostat se do pohody, která vás provázela takřka celou sezonu ve II. lize?
Jistěže byli silní. Jak jsem se vyjádřil už dříve, jsou to čtyři nejlepší týmy, které vyhrály svou divizi II. ligy. Tam opravdu není žádný slabý tým. Všichni chtějí postoupit. Nám se podařil vstup do soutěže, vezli jsme se na vítězné vlně. Porazili jsme naše největší konkurenty o postup. Určitý útlum přišel někdy v únoru. To bohužel postihne každý tým. Ztratili jsme body s mužstvy, která bojovala o udržení v soutěži. To jsou někdy nejtěžší zápasy v sezoně. Tým se potřebuje zachránit, potřebuje body, chce se vytáhnout na lídra soutěže. V play-up už je to pak o aktuální formě, jak ten tým chce, jak odolný má kádr.
Aktuální forma rovná se i kompletní tým, což vám bohužel úplně nevyšlo...
V základní části jsme měli štěstí a vyhýbala se nám zranění. Hráli jsme v poklidu na tři formace a zranění vůbec neřešili. O to horší to pak bylo v posledních kolech a play-up. Ještě před play-up se zranil Zdeněk Matúš, a to tak vážně, že nakonec musel na operaci. Ve Svitavách nedohrál kapitán Jirka Bolom. Poslední dvoukolo a první dvě kola play-up neodehrál ani Jan Matúš, náš nejlepší střelec. Se zraněním se v závěru potýkal i druhý brankář Szczurek. Když to shrnu, chybělo nám 5 hráčů základní sestavy, další hráči hráli se sebezapřením například jen pár střídání. Ten výkon týmu tomu pak odpovídal. Nemáme tak široký kádr, abychom nahradili tolik kvalitních hráčů, a na tom výkonu to šlo bohužel vidět.
Co byste na vašem výkonu v play-up vyzdvihl a co mu naopak chybělo?
Začnu tím, co chybělo. V prvním kole play-up proti Svitavám určitě bojovnost a také psychická odolnost. Tam byl klíčový zápas, který jsme prohráli na palubovce Svitav. Svitavy byly tak nabuzené a tak bojovné, že nás neříkám, že přejeli, ale prostě zaslouženě vyřadili. Na nich bylo vidět, že pro postup udělají úplně všechno. My se snažili hlavně u nich hrát naši hru, ale to se dařilo jen částečně. Vedli jsme o dvě branky, ale zápas jsme nezvládli. A bylo to i díky nezkušenosti některých hráčů, kteří hráli takový zápas před návštěvou 500 diváků poprvé. Odvetu doma bych raději vymazal z paměti. Přišla plná hala a ten zápas jsme nezvládli po všech stránkách. Prohra 2:9, ze třinácti střel jsme dostali devět branek, prostě šílené. V tom druhém kole jsme se z té prohry otřepali, v Praze se Startem98 sehráli výborné utkání a odvezli si zaslouženou výhru. Bohužel ve druhém zápase jsme nerozhodli. Bylo to podobné utkání jako se Svitavami. Neodbojovali jsme to, Start toho využil a srovnal sérii na 1:1. V tom rozhodujícím zápase naopak musím celý tým pochválit. I když se zápas nevyvíjel příznivě, podařilo se ho vyhrát. Musím před kluky smeknout. Ten obrat a následný gól v prodloužení, to byla euforie.
Sezona pomalu končí, ještě vás mimo jiné čeká domácí Vikings Cup, pak už asi zasloužené volno a po něm příprava na sezonu další. Budou vás v přípravě provázet nějaké změny vzhledem k tomu, že budete hrát vyšší soutěž?
Přípravu začneme tradičně po Vikings Cupu někdy v průběhu června a myslím si, že nebudeme nic měnit. V minulém roce jsme se dostatečně kvalitně připravili a hlavně v úvodu sezony jsme toho využili k rozhodujícímu náskoku. Určitě se pro zpestření přípravy zúčastníme nějakého letního turnaje. Kterého, ještě budeme řešit. Já doufám, že po roční pauze se opět minimálně zúčastníme v srpnu Czech Openu.
Jana Feilhauerová
