Kopřivnice (jfk) – Ještě v loňském roce se Veronika Šádková naplno věnovala tenisu, dnes už je vše jinak. Stejně jako její rodiče, kteří se dlouhodobě věnují vytrvalostnímu běhu, ji uchvátila atletika. Jak k přerodu tenistky v atletku došlo?
Její tenisový trenér, s nímž se připravovala v Novém Jičíně, odešel v listopadu trénovat do Olomouce. Začala hrát doma v Kopřivnici, ale nebylo to ono. Do toho se rozhodla, že chce jít po základní škole studovat sportovní gymnázium v Ostravě. „Tam přicházela v úvahu jen atletika, tenis by byl finančně úplně někde jinde. Verču to, dá se říct, nadchlo, a tím se vše vyřešilo,“ říká její maminka Irena.
Rozhodně se nedá říci, že by do té doby okusila jen tenis. Kromě něj se v lidové škole věnovala tancování, s rodiči turistice či lyžování a má za sebou i řadu účastí v atletických závodech nejen na školní úrovni. Několikrát se například dokázala prosadit na Čokoládové tretře, která je každoročně předzvěstí Zlaté tretry a bojují v ní na krátkých tratích o sladké odměny děti z celého kraje.
Hned z prvního tréninku ve skupině Aleše Dudy, bývalého trenéra reprezentantů Denisy Rosolové a Jaroslava Báby, byla Veronika nadšená. „Bylo to super,“ přiznala po prvním tréninku otci Robertovi. „Začalo se mi to hodně líbit. Baví mě hlavně dálka, ale zkouším i další disciplíny. Kromě sprintů jsem šla v hale i krátké překážky,“ dodává.
V Ostravě začala trénovat od ledna třikrát v týdnu s tím, že se rozhodně s trenérem nezaměřují na jednu disciplínu. Každopádně už se těší z prvních úspěchů. Na mistrovství Moravy a Slezska vybojovala mezi staršími žákyněmi dvakrát třetí místo, a to ve skoku dalekém výkonem 508 cm a na trati 150 m časem 19,68 s. Ještě více si ale váží bronzu z olympiády mládeže, který brala za výborný výkon 551 cm, na němž už se podepsala práce na kročném stylu. „Myslím, že teď už bude stabilně skákat přes 530 cm. Potvrdila to na Sokolském úterý v Opavě, kde na konci července vyhrála výkonem 538 cm,“ míní Robert Šádek.
Uspět by Veronika chtěla i na zářijovém mistrovství ČR žactva v Novém Městě nad Metují. Určitě tam chce skákat dálku, přičemž další disciplína je zatím nejistá. „Časový program moc kombinovat neumožňuje, takže se rozhodne asi až na poslední chvíli,“ vysvětluje Veronika.
Na Gymnázium Dany a Emila Zátopkových v Ostravě-Zábřehu se dostala bez problémů. „Všechny disciplíny zvládla na maximální počet bodů, kromě dlouhého běhu,“ smějí se rodiče paradoxu. Od září tak bude bydlet na internátu v Ostravě a odpadne jí nepříjemné dojíždění. „Trénovat budeme každý den odpoledne a k tomu dvakrát v týdnu i dopoledne. Škola vychází sportovcům vstříc. Výukové materiály jsou k dispozici na internetu, takže není problém si je třeba na soustředění vyhledat,“ přidává podrobnosti Veronika.
„Z rozhodnutí, že by šla na sportovní gympl, jsem nebyla nikdy moc nadšená a už vůbec ne v kombinaci s atletikou,“ říká k volbě školy maminka Irenka a dodává: „Mým přáním byla zdravka a ze sportů tenis nebo florbal. Je fakt, že mě ta její sportovní volba teď už těší, ale z gymplu mám na rozdíl od Verči obavy. Na druhou stranu, budeme ji podporovat v jakékoliv aktivitě, hlavně ať se nefláká po sídlišti.“
Nejbližší soustředění, o němž je řeč výše, Veroniku čeká v říjnu, kdy pojede skupina Aleše Dudy do Tater. Příprava tam bývá náročná, ale patnáctiletá slečna je odhodlaná se atletice věnovat. „Chytlo mě to, baví mě to a nějakou dobu u toho určitě chci vydržet,“ ujišťuje a na závěr prozrazuje, že takovým prvním dlouhodobým cílem je pro ni start na mistrovství světa do 17 let, které se bude konat v roce 2013 ve Francii.
