Josef Hrček s částí historických písemností, které náhodou objevil ve zdech dosloužilého historického včelínu.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Štramberk (dam) – Unikátní historické materiály vztahující se především k dělnickému hnutí v Kopřivnici na počátku dvacátého století se náhodou podařilo objevit Josefu Hrčkovi ze Štramberka. Přibližně sto let staré písemnosti se ukrývaly se stěnách historického včelína, kde sloužily jako tepelná izolace. Hrčkovi, který je také amatérským historikem, se tak do rukou dostal „poklad“, ve kterém nechybí Dělnické noviny a jiné tiskoviny, průkazy dělníků, nejrůznější stvrzenky a zápisy z doby před vznikem první Československé republiky. Část z nich je nyní k vidění ve Štramberku v prostorách bývalého muzea Zdeňka Buriana, kde je až do konce srpna výstava o včelařství ve Štramberku.
Dnes historicky cenné dokumenty byly objeveny ve včelíně kopřivnického včelaře Jana Jalůvky, který byl ještě v dobách Rakousko-Uherska členem Štramberského včelařského spolku a posléze zakladatelem jeho kopřivnické obdoby. V té době Jalůvka také u svého domku č. p. 75, který stával zhruba v místech, kde se dnes setkávají ulice Štramberská a Erbenova, postavil včelín pro 11 včelstev. Po rozpadu mocnářství pak jako bývalý předák Svazu kovodělníků Rakouska pro Kopřivnici použil část již nepotřebných písemností a novin k jeho zateplení. „Mně se jeho včelín velmi líbil a při demolici staré Kopřivnice na začátku sedmdesátých let minulého století jsem jej s jeho svolením nechal celý jeřábem přemístit k domu č. p. 215 na ulici Záhumenní, kde k různým účelům sloužil ještě 40 let,“ prozradil Hrček.
V době, kdy dřevěný včelín sloužil jako dílna nebo jako klubovna ke hrám dětí, nikdo netušil, co všechno se v jeho zdech ukrývá. „Na to jsme přišli, až když jsme jej letos začali bourat, a bylo to pro mě rozhodně příjemné překvapení,“ nechal se slyšet Josef Hrček.
Tiskoviny, které byly bezmála sto let ve stěnách dřevěného včelína, jsou až překvapivě dobře zachovalé a i na méně kvalitním novinovém papíru nezanechal zub času výraznější stopu. „Bylo štěstí, že většina těchto věcí byla v těch částech stavby, kam nezatékalo, a proto se velmi dobře uchovaly,“ vysvětluje Hrček.
Jak bude dál nakládat se svým historickým pokladem, zatím Hrček neví přesně, rozhodně prý ale nehrozí, že by staré doklady a tiskoviny skončily v kamnech.
„Mám k těmto věcem vztah a určitě je v pořádku uchovám. Plánuji oslovit také Muzeum Fojtství v Kopřivnici, zda by o něco z toho nemělo zájem. Jsou to přece jen věci, které se vztahují k historii města a minulosti jeho obyvatel.
