Kopřivnice (dam) – Vypjatá válečná situace na Ukrajině stejně jako Putinův rozkaz uvést jaderné síly Ruska do vysokého stupně bojové pohotovosti znervóznily řadu lidí. Mnozí jsou zneklidněni do té míry, že se shánějí po informacích, kde se v případě ohrožení ukrýt. Zástupci některých bytových družstev, v jejichž domech byly kryty civilní ochrany, zaznamenali zvýšený zájem lidí. Dotazům na možnosti úkrytu během minulého týdne opakovaně čelili i pracovníci radnice, a to bez ohledu na ujišťování představitelů státu, že České republice a jejím obyvatelům bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Bez ohledu na to, jak aktuální je či není potřeba úkrytu, faktem zůstává, že na území Kopřivnice v současnosti není jediný stálý tlakově odolný úkryt. Takové kryty, které by poskytovaly relativně účinnou ochranu i v případě užití zbraní hromadného ničení, totiž musejí procházet pravidelnými tlakovými zkouškami, musí být vybaveny účinnou filtrací vzduchu a měly by mít hygienické a další vybavení. Samotné objekty krytů jsou ve městě zastoupeny poměrně hojně, bývalé kryty jsou pod veřejnými budovami, školami, obchodními objekty i pod některými bytovými domy. V Kopřivnici bylo takových úkrytů víc než pět desítek a celková kapacita byla zhruba 15 tisíc lidí. Zhruba polovina této kapacity je ale v prostorách automobilky Tatra, kde byly k dispozici kryty až pro 6 tisíc lidí. Dnes ovšem tyto prostory slouží jako nebytové prostory, sklady, sklepy, ale třeba i hostinské provozovny, tělocvičny, střelnice a podobně.
„Tyto úkryty byly totiž mezi lety 2000–2015 vyňaty z havarijního plánu kraje, kdy se z nich tímto staly běžné nebytové prostory bez výraznější údržby,“ říká Dušan Bartošák, krizový koordinátor kopřivnické radnice. Kopřivnice v tomto ohledu není výjimkou. V celém Česku je podle premiéra Petra Fialy asi 6 000 protiatomových krytů zhruba pro čtvrt milionu lidí. „Většina ze stávajících úkrytů také není ve stavu k okamžitému použití a je nutné jejich takzvané zpohotovění. Tento okamžik nastává při vyhlášení stavu ohrožení státu, respektive při válečném stavu,“ informovala v minulém týdnu Pavla Jakoubková, mluvčí generální ředitelství Hasičského záchranného sboru.
Stávající kryty i bez zmíněného zabezpečení je možné využít jako improvizované úkryty. Stejně dobře ale poslouží i podzemní prostory v budovách nebo prostory částečně zapuštěné pod úroveň terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy, klasicky tedy sklepy. Tento způsob ochrany je podle Hasičského záchranného sboru mezinárodně uznáván za nejefektivnější a nejrychlejší. „Mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby je takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do stálých úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko výskytu osob ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější,“ doplnila mluvčí hasičů Pavla Jakoubková. Odpovědné orgány státu vyzývají obyvatele ke klidu. Aktuální situace podle jejich vyjádření nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat.
