Cesta: Titulní stránka > Kopřivnické noviny
Na veřejném projednání představilo vedení města pracovní skupinu, která se tématem zabývá přímo na městském úřadě. Zapojeni jsou lidé z oblasti kultury, stavebního úřadu i památkové péče. Podle radnice nejde o jednorázovou akci, ale o začátek procesu, jehož výsledkem by měl být soubor doporučení pro kultivaci veřejného prostoru. Starosta David Plandor přitom zdůraznil, že město chce nejdřív začít u sebe.
„Už máme vytipovaná místa a prvky, které dokážeme zlepšit poměrně snadno a rychle. Cílem je ukázat, že radnice nechce pouze požadovat změny po podnikatelích a obyvatelích, ale je připravena jít příkladem a lidem ve městě následně s úpravami pomoci,“ uvedl starosta v úvodu veřejného projednání v kulturním domě.
Jeho hlavním hostem byla designérka Veronika Rút, která se dlouhodobě věnuje kultivaci veřejného prostoru v českých městech. Ve Štramberku už se svým týmem provedla terénní analýzu a na projednání nabídla souhrn poznatků i inspiraci z jiných míst. Připomněla, že vizuální smog není jen otázkou vkusu, ale souvisí s tím, jak se ve městě lidé orientují, jak se v něm cítí bezpečně a zda v ulicích chtějí trávit čas. Na Štramberku ocenila výjimečné zasazení do krajiny i přirozenou „zelenost“ města. Právě takové hodnoty by ale měly být vidět na první pohled, ne se ztrácet v záplavě nesourodých značek, sloupků a reklamních poutačů.
Příležitost pro zlepšení vidí Rút například v sjednocení roztříštěnosti orientačního systému. „Ve městě se vedle sebe mísí turistické cedule, mapy různých institucí, krajské projekty, městské značení i komerční směrovky – každý prvek v jiné grafice, z jiného materiálu a často na vlastním sloupku. Výsledek pak působí jako ‚les‘ značek, který je nejen nehezký, ale také nepřehledný,“ uvedla designérka. Podobně kriticky mluvila o nadbytku dopravního značení. Podle ní existují cesty, jak počet značek snížit, například plošným vymezením zón, promyšlenější organizací dopravy, využitím vodorovného značení nebo úpravami komunikací, které řidiče přirozeně zpomalí.
Z pohledu radnice má být dalším krokem vznik nezávazného manuálu, který sjednotí představu města a nabídne srozumitelná doporučení pro podnikatele i obyvatele, kteří se v něm dozvědí, jak mohou vypadat vývěsní štíty, reklamy a výlohy, které veřejný prostor vizuálně nezatíží. Štramberk se chce s vizuálním smogem vypořádat především osvětou, chce stavět na dobrovolnosti, přesvědčování a spolupráci. Do budoucna ale nevylučuje ani využití právních nástrojů, například formou obecně závazné vyhlášky. Součástí zvažovaného postupu je i nabídka praktické pomoci. Město podle starosty Plandora může prostřednictvím plánovaného městského architekta pomáhat s návrhy kultivovanějších řešení.
Starosta David Plandor přiznal inspiraci Kopřivnicí, kde se podle jeho slov podařilo nastartovat podobnou změnu. „Myslím, že se tam občané nechali strhnout elánem, jakým město do boje s vizuálním smogem vstoupilo, a sami, aniž by je někdo tlačil do něčeho, co sami nechtějí, sundávají ohyzdné reklamní plachty a upravují provozovny a chtějí to dělat hezky,“ prohlásil Plandor. Štramberk je podle něj na začátku cesty, která je pro historické město zásadní. Mnohdy drobnými zásahy může být omezen zbytečný vizuální balast, což nechá vyniknout jedinečnému charakteru „Moravského Betléma“.
Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.