Jan Šnéberger (vlevo) a Jiří Sedlář odhalují pomníček první středoevropské dopravní nehody s tragickými následky v Rychalticích. První z jmenovaných je autorem pomníku a druhý iniciátorem jeho vzniku.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Rychaltice (dam) – V polovině minulého týdne byl v Rychalticích odhalen památník upomínající na první středoevropskou automobilovou nehodu s tragickými následky. Havarovaným vozem byl jeden z devíti do té doby vyrobených vozů typu Präsident a za řídítky neseděl nikdo jiný než sám jeho konstruktér Leopold Sviták.
Památník poblíž místa 122 let starého neštěstí vztyčila svým nákladem obec Hukvaldy, pod které Rychaltice spadají. Zhruba 370 kilogramů vážící syenitový monolit s vytesaným textem stručně popisujícím událost vytvořil sochař Jan Šnéberger a má symbolický tvar patníku, který se stal osudným jednomu z účastníků nehody. Památník byl na místě instalován už v prosinci minulého roku, ale k jeho slavnostnímu odhalení došlo až minulý týden ve středu. O půl hodiny později navíc Hukvaldští odhalili ještě další památník, ten připomíná rodinu židovského obchodníka Emanuela Kulky, jež byla dne v září 1942 deportována do Terezína.
Podle Jiřího Sedláře, který vybudování pomníku nehody inicioval, od prvních úvah k realizaci uběhlo asi půldruhého roku. „Je třeba myslet na to, že v naší obci není rodákem jen Janáček a je to připomínka jiného důležitého rodáka Leopolda Svitáka, který byl u zrodu prvních automobilů na našem území,“ říká milovník automobilové historie, který bydlí nedaleko místa osudné havárie. Svitáka, který byl mimochodem Janáčkovým spolužákem z obecné školy, chce znovu připomenout i opětovným umístěním bronzové pamětní desky na jeho vilu, která byla sejmuta při opravách domu.
Ona dopravní nehoda, která je podle automobilových historiků první tragickou nehodou ve střední Evropě, se stala v úterý 1. května 1900. Konstruktér Sviták tehdy se svými spolupracovníky vyrazil na zkušební jízdu do Místku, cesta ovšem skončila tragicky kousek od mostu přes Ondřejnici právě v Rychalticích, jen pár desítek metrů od dnešní dálnice. V prudkém klesání na císařské silnici ztratil řidič kontrolu nad vozem a vratký kočár se převrhl. Svitákův spolujezdec a spolupracovník Jan Kuchař byl na místě mrtev poté, co hlavou narazil na patník u cesty. Těžká zranění utrpěli i zámečník Viktor Bayer a samotný Sviták. Toho navíc převržený vůz zavalil a ojnice stále běžícího motoru mu poranila nohu tak, že mu končetina musela být amputována. Čtvrtý člen posádky kreslič Romuald Bauner jako jediný srážku přestál bez vážnější újmy.
Příčiny nehody nejsou dodnes jednoznačně zjištěny, možná i proto, že havarovaný automobil byl na příkaz tehdejšího ředitele kopřivnické továrny po nehodě rozebrán a ani sám Sviták se nikdy nedozvěděl technickou příčinu nehody. Znalec tatrovácké historie Karel Rosenkranz se nicméně domnívá, že za nehodou stála technická závada. Podle něj mohl řidič při jízdě z kopce vyřadit rychlost a následně pak v poměrně vysoké rychlosti zatáhl za ruční brzdu, což pravděpodobně nevydržela pásová brzda na jednom ze zadních kol. Na tehdejší dobu rychle jedoucí vodidlo tak začalo brzdit pouze jedním kolem, což na povrchu z žulových kostek způsobilo smyk.
Přestože nový památník upomíná na zmíněnou první nehodu, nebezpečnost onoho místa ilustruje i skutečnost, že další mimořádný dopravní incident se v podstatě na stejném místě stal v polovině srpna 1936. Nákladní auto, kterým se měli vracet trhovci z Nového Jičína do Frýdku-Místku, vrazilo do stromu, který porazilo, a následně se skutálelo do koryta Ondřejnice. Ze šestnácti lidí tehdy přišlo o život 11 a další byli vážně zraněni.
„Uvažujeme o tom, že památník samotný ještě doplníme informační cedulí, na které se lidé budou moci dozvědět více podrobností o obou zmíněných nehodách. Možná by to mohlo přispět k tomu, že řidiči uberou plyn,“ nechala se slyšet místostarostka Ivana Hrčková, podle které se v daném místě i dnes jezdí rychleji, než je zdrávo.
