Například laboratoře sítě AGELLAB nabízejí jedinečné vyšetření, během kterého lze na jediném biočipu otestovat více než 290 alergenů ze 160 zdrojů. Pyly rostlin, roztoče a plísně, alergeny zvířat, potraviny anebo jed blanokřídlého hmyzu, to vše odhalí metoda, která výrazně zpřesňuje laboratorní diagnostiku alergií a pomáhá odhalit i ty méně časté alergeny, což je přínosné zejména pro děti a osoby s nejasnými symptomy.

Podle Andrey Ondrejkové, vedoucí Laboratoře klinické imunologie a alergologie AGELLAB z Nového Jičína, za narůst alergií mohou především vlivy životního prostředí, změny životního stylu a genetická predispozice. „Alergie je nepřirozená reakce organismu na podněty, které se běžně vyskytují všude kolem nás a normálně by neměly být škodlivé. Tolerantní imunitní systém je ignoruje, zatímco alergický jedinec reaguje nadměrnou imunitní reakcí," vysvětluje doktorka Ondrejková. Zdůrazňuje, že alergie může postihnout člověka kdykoliv během života, i po čtyřicítce. Nejčastějšími projevy jsou alergická rýma, kašel nebo kožní reakce, jejichž intenzitu ovlivňuje například počasí. „Sucho a vítr alergikům zhoršují situaci, protože pyly se snadněji šíří. Naopak deštivé počasí stahuje pylové částice z ovzduší dolů k zemi a vzduch je tak po dešti téměř bez pylů,“ popisuje doktorka Ondrejková.

Ačkoliv alergie není zcela vyléčitelná, lze její projevy efektivně zmírnit. „Základem je eliminace alergenů z prostředí, důraz na čistotu domácností či použití čističek vzduchu. Pomoci mohou také antihistaminika, která tlumí alergické reakce, nebo alergenová imunoterapie, která cílí na konkrétní příčinný alergen,“ říká doktorka Ondrejková.

Zanedbání léčby může mít závažné následky. Neléčená alergická rýma může vést až k rozvoji alergického astmatu, které vyžaduje léčbu kortikoidy. U alergií na bodnutí hmyzem nebo potraviny, jako jsou ořechy či ryby a mořské plody, hrozí nebezpečí anafylaktického šoku – život ohrožující reakce, která vyžaduje okamžitou aplikaci adrenalinu a intenzivní lékařskou péči.

Alergie se mohou v průběhu života měnit. U dětí, zejména v kojeneckém věku, jsou časté alergie na bílkoviny kravského mléka nebo vejce, které obvykle s věkem vyhasínají a nahrazují je alergie na inhalační alergeny, jako jsou pyly nebo prach. „Přesná příčina této změny není dosud plně objasněna, ale velkou roli hrají genetická výbava, environmentální faktory a životní styl,“ dodává Ondrejková.

Díky molekulární diagnostice jsou dnes odhalovány i dříve těžko identifikovatelné alergie, například alergie na červené maso, která se může objevit po kousnutí klíštětem. „Molekulární diagnostika přináší obrovský pokrok. Lékaři mohou přesně zacílit léčbu a pacienti mají šanci na výrazné zlepšení kvality života,“ uzavírá doktorka Ondrejková.