Kopřivnice (dam) – Ohlédnutí bylo motem letošního 19. ročníku diskuzního setkání Myšlenky TGM a současnost. Ve velkém sále kulturního domu se minulý čtvrtek sešlo několik desítek lidí a postupně si vyslechli zamyšlení pozvaných osobností, jejichž společným jmenovatelem byla politika a odkaz prvního československého prezidenta.
Po úvodních zdravicích starosty Miroslava Kopečného a místopředsedy Masarykova demokratického hnutí Františka Dobšíka a poděkování místní knihovně, médiím a knihkupci Oldřichu Rysovi dostal slovo rozhlasový novinář Karel Michal, který vyřídil vzkaz zdravotně indisponovaného emeritního ředitele Svobodné Evropy Pavla Pecháčka.
Jeho jménem vyzval lidi, aby neignorovali své volební právo, a následně vzpomněl na celou plejádu osobností, které v uplynulých devatenácti letech na Myšlenkách TGM promluvily.
Prvním letošním řečníkem pak byl historik zdejšího muzea Ondřej Šalek, který po Josefu Adamcovi převzal vyprávění o dějepisných skutečnostech a v krátkosti vylíčil Masarykovu činnost v průběhu první světové války, která nakonec vyústila v založení samostatného státu.
Publicista Petr Andrle, nováček mezi hosty akce, vedl polemiku o vzdělání a vzdělanosti. Vzpomněl třeba Masarykovy učitele, kterých si on velmi vážil a národ je následně jako rodilé Němce vymazal z paměti, což bylo podle něj něco, co by Masaryk nikdy nepřipustil přesto, že byl v jistém směru také umírněným nacionalistou. „Masaryk byl už ve své době v názoru na demokracii a společnost o 130 let napřed, a pokud se my budeme dnes chovat tak, jak se chováme, obávám se, že se jeho náskok bude zvyšovat,“ uzavíral své zamyšlení Andrle.
Také bývalý poslanec a diplomat Martin Palouš, který se svým zamyšlením následoval, byl hostem kopřivnického fóra poprvé. Ve své řeči si položil otázku, zda je možné srovnávat prezidenty Masaryka a Havla. „Přesto, že jeden byl filosof a druhý dramatik, mám za to, že to možné je. Oba vedli naši zemi v přelomovém období a oba chápali českou otázku v širším kontextu jako otázku světovou,“ pronesl Palouš s tím, že politici by měli vidět dál než na horizont volebního období, a právě vize jsou to, co Masaryka a Havla pojí.
Radko Kubičko, který sám odhadl, že se zúčastnil nejméně poloviny kopřivnických masarykovských setkání, se dotkl aktuálních otázek. O Masarykovi mluvil jako o muži, který ctil svobodu slova natolik, že Ferdinandu Peroutkovi daroval milion korun na rozjezd časopisu Přítomnost, který byl k prvorepublikovým politikům včetně Masaryka velmi kritický. Kubičko tradičně lehce provokoval například svou pochybností o křehkosti demokracie. „Demokracie nemůže být křehká, kdyby byla, tak při tom, jak s ní zacházíme, musela by se dávno rozbít. Existuje nekonečná možnost obnovy demokracie,“ míní Kubičko.
O tečku za večerem se postaral valašský šansoniér František Segrado. Ten na rozdíl od loňské účasti méně mluvil, ale o to více zpíval. Na úplný závěr pak organizátoři prozradili zaměření příštího, jubilejního ročníku. Za rok se mají v Kopřivnici vybrané osobnosti zabývat tématem Masaryk a já.
