K o p ř i v n i c e (ili) – Setkání se šestadvacetiletou matkou čtyř dětí bylo po všech stránkách nesmírně zajímavé. Původem Kopřivničanka, po ukončení školní docházky na ZŠ Alšově a střední průmyslové školy odjela v devatenácti letech do Anglie jako au-pair. Zde se seznámila s Alžířanem, s kterým odcestovala do kanadského Quebecku. Následoval sňatek, narození Adama (5 let), Sáry (4 roky), Fatimy Zohry (2 roky) a šestiapůlměsíční Ayi. V České republice se nehlásila k žádné víře, ale zajímal ji buddhismus, převtělování, minulé životy… Přesto, jak s odstupem času tvrdí, vždy věřila, že něco je. „Potom, co mi manžel představil islám, jsem svou zvědavostí začala toto náboženství studovat a objevila jsem v něm krásu, která mě ovlivnila ve všech aspektech života. Našla jsem v něm návod na šťastný život, protože islám člověka oslovuje jak vnitřně, tak v životním stylu,“ vyznala se ze své víry Veronika Matulová, která časem konvertovala.
Po šesti letech přijela navštívit rodiče mladá žena, která přes internet řídí islámskou komunitu sto osmdesáti českých a slovenských sester, zvládá čtyři jazyky (mimo mateřštinu i angličtinu, arabštinu a francouzštinu) a s přehledem i péči o početnou rodinu. Cítí, že je pro své rodiče zklamáním: „Na české poměry jsem jenom matka.“ Přesto tuto ’funkci’ považuje ve svém životě za nejkrásnější. „Rodiče mé rozhodnutí nechápou, ale jsou smíření a tolerují mě,“ komentuje postoj nejbližších Veronika. Mateřství jí dává podle islámu výsadní právo zůstat doma a starat se o rodinu, zatímco mužovou povinností je rodinu zabezpečit. Počet dětí, o kterém doufá, že není konečný, si prosadila navzdory manželovu přání mít pouze dvě děti.
A jak na její přijetí islámu, které je na první pohled patrné z jejího šátku a oblečení, reagují místní obyvatelé? „Snad i mimozemšťan by vzbudil méně pozornosti než já,“ komentovala Veronika reakce místních, „stojí a zírají s otevřenou pusou a patrně předpokládají, že nerozumím česky, když nahlas všechno komentují.“ V zahalení celé postavy na veřejnosti nevidí utlačování ženských práv, ale paradoxně se cítí osvobozena od řešení vzhledových komplexů nebo sledování módních trendů.
„Zahalení mi navíc dodává na důstojnosti, respektu a hlavně minimalizuje pokušení, které by mohlo narušit manželství,“ vysvětlila Veronika, která se doma pro manžela ráda strojí. „V islámském světě má žena ve společnosti daleko větší hodnotu, která jejím věkem pouze roste,“ dodala Veronika, kterou nejvíc mrzí, že je v médiích islám nepravdivě prezentován jako strach vyvolávající náboženství, kolem kterého se strhla negativní propaganda.
