Kopřivnice (dam) – V nádrži tatry místo nafty vodík a místo škodlivých výfukových plynů jen čistá voda. To není vize ze sci-fi povídky, ale reálná a podle představitelů kopřivnické automobilky i blízká budoucnost vozů z produkce místní automobilky. Druhá nejstarší stále fungující automobilka světa nastartováním intenzivního vývoje alternativních pohonů reaguje na požadavky uhlíkové neutrality. „Evropští výrobci nákladních vozidel se zavázali, že od roku 2040 nebudou nabízet vozidla na fosilní paliva, což v dnešním vnímání deklasuje i technologie LPG, CNG a všechny, které byly ještě pár let zpět nazývány budoucností. Automobilový průmysl se nyní dostává do zlomového bodu jako na přelomu 19. a 20. století, kdy si vybojoval své místo na slunci spalovací motor vedle elektromotoru, páry a dalších typů pohonu,“ říká Radomír Smolka, ředitel Výzkumu a vývoje Tatra Trucks s tím, že bateriová vozidla, která se nyní silně prosazují v oblasti osobní dopravy, nejsou pro Tatru použitelnou cestou. „S určitou nadsázkou říkám, že Tatra si musí vozit elektrárnu s sebou, pokud má na elektřinu jezdit. My potřebujeme něco, co elektřinu vyrábí. Nemůžeme doufat, že každých 50 km bude stát nabíjecí stanice nebo bude k dispozici zásuvka,“ vysvětluje Radomír Smolka, proč se kopřivnická automobilka chce zaměřit právě na vodíkové palivové články.
Funkčně by se tatra na vodík neměla lišit od jejích sester se spalovacími motory. Výkon a dojezd musí být na srovnatelné úrovni, aby zákazník nemusel dělat kompromisy. Tatra poháněná elektromotorem bude zřejmě navíc, na rozdíl od většiny elektroaut, vybavena i převodovkou, aby si zachovala svou výjimečnou prostupnost terénem. Revoluční změnu chce Tatra zvládnout ve velmi krátkém čase. Ještě letos má být uzavřeno technické zadání vozu, ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku by už Tatra chtěla mít připravený vůz pro instalaci palivových článků a všech technologií s nimi spojených. „Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2023 bychom měli začít auto testovat,“ uvedl Radomír Smolka s tím, že testy budou probíhat na polygonu Tatry, kde by měla být tou dobou už i plnicí stanice na vodík. Na plnění tohoto ambiciózního plánu nebude kopřivnická automobilka sama. Vývoj srdce nové tatry probíhá v konsorciu, ve kterém jsou kromě Tatry a její mateřské skupiny Czechoslovak Group zapojeny Ústav jaderného výzkumu z Reže, Vysoká škola chemicko-technologická a automobilové vývojové centrum Devinn. Projekt navíc grantově podporuje stát prostřednictvím Technologické agentury ČR v rámci jejího programu TREND.
„Cílem je vytvořit ryze české vodíkové nákladní vozidlo úplně od píky. Bereme v potaz, že dnes jezdí po světě mnoho aut velkých automobilek, které už nějakou dobu testují různé formy vodíkového pohonu, ať už to jsou palivové články, nebo motory přímo spalující vodík. Nicméně, pořád to jsou auta určená na cesty a pro nás jsou jejich postupy prakticky nevyužitelné. Osobák jednoduše není náklaďák a město není offroad. Parametry, kterých musíme dosáhnout my, jsou úplně jinde,“ vysvětluje Radomír Smolka, proč si Tatra prošlapává cestu sama, byť má spolehlivého technologického partnera v automobilce DAF.
První tatrou s palivovými články má být náklaďák pro těžební průmysl. Jednat se bude zřejmě o auto s podvozkem 8 × 8 a celkovou hmotností 50 tun. „Je dobře, že jsme si na začátek stanovili tak těžký úkol. Zkušenosti, které nabrali kolegové na dálnicích, tady moc neplatí a o to je náš projekt zajímavější,“ libuje si šéf tatrováckého vývoje.
Elektromobil poháněný vodíkovými palivovými články je zatím tou nejvíc rozpracovanou, ale nikoliv jedinou alternativou pohonu tater budoucnosti, se kterou jejich konstruktéři koketují. „Například i přímé spalování vodíku je pro nás téma. Je to i možná cesta, jak prodloužit život vzduchem chlazeného motoru. Komunikujeme s ČVUT Praha a VUT Brno, přičemž cílem je zpracování studie, zda to vůbec dává smysl a jestli takové řešení bude Evropa akceptovat. Při spalování vodíku sice nevzniká CO2, nicméně malé množství emisí, zejména oxidu dusíku stále vzniká. Pokud bude tlak na zcela bezemisní provoz, pak zůstávají ve hře jen baterie a vodíkové palivové články,“ poznamenal Radomír Smolka.
Takto rigidní přístup zatím ale panuje pouze v případě aut pro budoucí evropský civilní trh. Tatra, která dodává i do zemí mimo Evropskou unii a silně se zaměřuje i na armádní zákazníky, uvažuje například i o nasazení hybridních tater kombinujících spalovací motory s elektrickými. „Armády stále častěji požadují tichý či beztermální chod vozidel a jinak než elektromotorem toho nedosáhneme. Lákavé je i časově omezené výrazné zvýšení výkonu. Dle mého názoru je čistě elektrické bateriové auto pro armádu nesmysl. Proto se hybridní technologií také vážně zabýváme,“ uzavřel Radomír Smolka.
