K o p ř i v n i c e (dam) - Zájem o veřejně prospěšné práce mezi zaměstnavateli roste. Už vloni zdejší úřad práce zaznamenal zvyšující se zájem o možnost zřídit tato státem placená místa a letos je tento trend ještě markantnější. Ne vždy to ale tak bylo. „Dlouhé roky předtím byl zájem minimální a museli jsme obce dokonce přesvědčovat, aby si lidi na veřejně prospěšné práce brali,“ tvrdí vedoucí kopřivnické pobočky úřadu práce Zdeněk Petr. V letošním roce funguje na Kopřivnicku 29 míst ve veřejně prospěšných pracích. Nejvíce příležitostí se podařilo vytvořit kopřivnickému Slumeku zaměstnávajícímu tímto způsobem 9 mužů a 1 ženu, dalšími zaměstnavateli v našem regionu jsou štramberská radnice, která poskytla zaměstnání deseti lidem, nebo Obecní úřady v Ženklavě a Závišicích. Jednoho člověka v režimu veřejně prospěšných prací zaměstnává také kopřivnická radnice jako technicko-výchovného pracovníka Klubu Kamarád. Jak přiznávají úředníci pracovního úřadu, zájem o pracovníky, které do výše minimální mzdy platí tato instituce, výrazně převyšuje stávající možnosti. Dokladuje to i fakt, že například Slumeko mělo zájem o 25 lidí a nakonec má k dispozici jen deset. „Musíme racionálně hospodařit s finančními prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti tak, abychom na úkor veřejně prospěšných prací nekrátili možnosti podpory vzniku nových pracovních míst, absolventských míst, rekvalifikace nebo podporu lidí, kteří se rozhodnou samostatně podnikat,“ vysvětluje Zdeněk Petr důvody, proč úřady právě neplatí víc lidí ve veřejně prospěšných pracích. Nyní dokonce existují dva druhy veřejně prospěšných prací v jejich základní podobě, úřad práce platí každému umístěnému člověku měsíčně minimální mzdu a je na zaměstnavateli, zda se na příjmu daného zaměstnance bude podílet ještě další částkou.
V programu nazvaném příznačně Druhá šance je příspěvek úřadu práce dokonce 9,5 tisíce korun, nárok na něj však mají jen takoví zaměstnavatelé, kteří dají práci člověku, jenž je v evidenci úřadu práce déle než půl roku. V obou případech však platí, že ve veřejně prospěšných pracích se mohou uplatnit jen lidé ve věku nad padesát let. „Pro mnohé je to opravdu jediná šance, jak najít na trhu práce uplatnění,“ přiznává Petr. Ne všichni však mají zájem o práci, která je z velké většiny spojena s údržbou veřejné zeleně, pořádku ve městech, ale i údržbou veřejných budov či sportovních areálů. „Mnozí uchazeči o zaměstnání považují obecně veřejně prospěšné práce za něco druhořadého a ponižujícího a odmítají na ně nastoupit,“ říká Zdeněk Petr. Takové jednání se může ovšem vhodnému uchazeči vymstít, pokud nabízené zaměstnání odmítne, může být totiž sankcionován vyřazením z evidence nezaměstnaných, přichází o podporu a na úřad práce se může vrátit nejdříve po šesti měsících. Místa ve veřejně prospěšných pracích bude úřad práce zřizovat i nadále, ovšem ani v budoucnu se prý nedá počítat s velkým navýšením jejich počtu, vynaložené peníze by prý chyběly v jiných oblastech podpory zaměstnanosti v regionu, který momentálně sužuje nezaměstnanost ve výši 12,34 procent.
