K o p ř i v n i c e (ili) - O adresném vyplácení příspěvku na péči se vedou dlouhé diskuze, protože jen zlomek občanů nakupuje sociální služby u odborníků. Obdobná situace je i v případě dětí, které navštěvují Základní a Mateřskou školu Motýlek, která je určena pro děti s více vadami. „Že bylo zavedeno adresné vyplácení příspěvku na péči, je rozhodně krok správným směrem. Jako nedostatek vidím to, že změnu měla provázet lepší osvěta. Ta sice byla, ale nedostatečná, a navíc by měla být i průběžná. Časem by si lidé zafixovali, na co jsou tyto prostředky určeny,“ uvedla ředitelka školy Dagmar Jančálková. Ze své zkušenosti tvrdí, že se rozhodně nedá říct, že by rodiče dětí, u nichž jsou vyplácely příspěvky na péči, šli pouze po penězích.
„Pokud se jedná o rodinu s nízkým příjmem, pak tyto prostředky většinou vylepšují rodinný rozpočet. Na druhou stranu jsou rodiny, pro které příspěvek na péči představuje pouze zlomek toho, co dětem dávají,“ svěřila se se svými poznatky Jančálková, která by uvítala nejen větší a kvalitnější osvětu, ale především zpětnou kontrolu účelu vynaložených prostředků.
Ráda by viděla zavedení konzultačních hodin, kdyby se rodiče, ale i další občané pobírající příspěvek na péči, mohli obrátit na odborníky se svými dotazy. „Pokoušela jsem se při zavedení adresného vyplácení příspěvku na péči zorganizovat u nás ve škole setkání poskytovatelů sociálních služeb a pracovníků městského úřadu, protože spousta rodičů v čerpání nových dávek tápala. O diskuzní fórum byl ze strany rodičů zájem, ale ve výsledku se omluvili poskytovatelé sociálních služeb a pracovníci úřadu, s tím, že pokud rodiče něco potřebují, tak ať přijdou na úřad. Tak jsme setkání řídili sami, což samozřejmě nesplnilo svůj účel,“ dodala Jančálková.
O nedostatečné informovanosti svědčí i výsledky dotazníkového šetření, které mezi rodiči proběhlo na sklonku loňského roku. Z devětadvaceti odevzdaných dotazníků vyplynulo, že dvanáct rodičů nevyužívá příspěvek na péči k nákupu sociálních služeb pro dítě - ať už z důvodu chybějící sociální služby v našem městě, nebo nedostatku osobních asistentů nebo proto, že péči zajišťuje rodič. Většina respondentů pak uvedla, že jsou o možnostech využití příspěvku nedostatečně informováni.
„Ideální by bylo zlepšení informovanosti odborů sociálních věcí o potřebách dětí. Ty na to obecně nejsou v současné době kapacitně zařízeny. Ale výhledově by měl mít sociální pracovník povědomí o dítěti, které čerpá příslušné dávky, co eventuálně potřebuje, navštívit rodinu, zdali mu rodiče poskytují vše, co mají. Je to pouze teorie, která naráží na nedostatek pracovníků na úřadě. My jako škola jsme schopni poslat úřadu určité portfolio o potřebách dítěte, další údaje by měl doložit lékař, a to vše by mohlo sociálnímu pracovníkovi posloužit při zjišťování jaké služby by měly být dítěti nakupovány,“ vidí Jančálková rezervy, které by zároveň přinášely zpětnou kontrolu při využití příspěvku na péči.
