Václav Růžička
Dlouholetý obecní tajemník Václav Růžička. Byl osobností nejen svojí mohutnou postavou, svojí ušlechtilou, dobráckou tváří a příslovečným božským klidem. Málo mluvil, zato myslil a jednal. Měl pohotovost, se kterou dovedl řešit i nejtěžší situace a vytěžit pro Kopřivnici to nejlepší. Ve veřejných záležitostech bylo jeho mínění často rozhodujícím. Zemřel 30. 11. 1923.
Před 100 lety byl Masaryk zvolen říšským poslancem
Koncem února 1907 četli kopřivničtí občané v pražském časopise „Čas“ zprávu, že několik přátel a žáků profesora Masaryka z Valašského Meziříčí a Vsetína ho hodlá navrhnout ke kandidování ve skupině valašských měst. Učitel Vilém Vavřík se poradil s Václavem Růžičkou, obecním tajemníkem z Kopřivnice, a pozval na úterý 26. února 1907 k důvěrné schůzce 30 občanů. V pozvánce na ni napsal: „Jest před říšskými volbami, ve kterých strany zpátečnické s větším ještě fanatismem než při volbách zemských pustí se v boj na potírání stran a kandidátů pokrokových. Aby při volbách těchto zdejší pokrokoví voličové ve zkoušce své uvědomělosti vítězně obstáli, jest zapotřebí zavčas činiti přípravy, a proto dovoluje si nížepsaný všechny pány zdvořile pozvati k důvěrné schůzi voličské k Heisigům (pozn. restaurace Pod Kaštany) na dnes v úterý v 7 hodin večer. Vilém Vavřík, svolávatel.“
Na důvěrnou schůzi přišlo asi dvacet pozvaných. Přišel i Arnošt Šindelář, dále starý František Florian, účetní místní kamnářské továrny Raškovy. Dle soudobých pramenů prý „rozhodný státoprávník, jenž s nadšením mluvíval o bojích deklarantů.“
Průběh celého jednání byl těsnopisem zapsán a ihned zaslán profesoru Masarykovi. Masarykova odpověď došla až za deset dní. Teprve později profesor Masaryk řekl, proč ihned neodpověděl. Masaryk už jako středoškolák měl zájem o všechno. Chodil i do těsnopisu a poznal původní Gabelsbergův systém. Neznal však dobře český převod (pozn. několikrát změněný), a tak teprve po několika dnech rozluštil všecky značky a zkratky. Následně poslal 9. března 1907 do Kopřivnice tuto odpověď: „Ctění pánové, srdečně Vám děkuju za milou vzpomínku. Do Vašeho okresu se chystám tento týden, ukončil jsem teprve teď přednášky, i odeberu se v pátek 15. t. m. do Valašského Meziříčí. Požádal jsem dr. Kraicze, aby se všemi městy dohodl o dnu mého vystoupení, bohužel je těch neděl málo, budu muset pořádat schůze ve dny všední. Chci teď v okrese zůstat asi 14 dní, později zase 14 dní. Z Meziříčí se s Vámi definitivně dohodnu. Oddaný uctivě T. G. Masaryk.“
Největší zájem o volby měl zmíněný obecní tajemník Václav Růžička (pozn. pochován na novém hřbitově v Kopřivnici). Ač znal z celé volební skupiny jen čtyři města, dovedl takřka navlas dlouho před volbami uhádnout, kolik hlasů v každém městě dostane každý ze tří (případně dvou) kandidátů. Nezmýlil se nikde ani o 10 hlasů. Sám profesor Masaryk se tomu velice divil a prohlásil, že v tom ohledu se kopřivnickému Růžičkovi nikdo nevyrovná.
Můžeme dodat, že za svou činnost byli kopřivničtí pokrokoví pracovníci náležitě odměněni. Učitel Vilém Vavřík dostal za svou práci od hejtmanství v Novém Jičíně přísnou důtku. Snesli to však rádi, vždyť i jejich úsilím byly získány potřebné hlasy pro zvolení prof. T. G. Masaryka do vídeňského parlamentu.
Volební obvod v té době tvořilo třináct obcí: Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Kopřivnice, Krásno nad Bečvou, Nový Jičín, Příbor, Rožnov pod Radhoštěm, Štramberk, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. Dodejme jen, že své volební období v letech 1907 – 1914 vyplnil říšský poslanec Masaryk nebývalou aktivitou i bohatou interpelační činností na nejrůznější komunální i soukromé požadavky svých voličů. Za tuto činnost mu také čtyři města (Kopřivnice, Zlín, Bojkovice a Valašské Meziříčí) projevila svou vděčnost udělením čestného občanství. V září 1909 se stal T. G. Masaryk občanem obce Kopřivnice, obce, která byla především jeho zapřičiněním povýšena 23. listopadu 1910 na městečko.
Jiří Tichánek, Muzeum Fojtství
(Prameny: archiv Muzea Fojtství)
