Každý z nás vyprodukuje za rok asi 150 - 200 kg odpadů, ze kterého lze vytřídit až 30 kg papíru, 25 kg plastů a 15 kg skla. K těmto účelům nám slouží barevné kontejnery. Jejich obsah putuje na dotřiďovací linku a odsud do zpracovatelských firem. Podle množství vytříděných odpadů a výtěžnosti systému dostává město odměnu, která slouží na pokrytí části nákladů na svoz odpadů.



Bohužel ne všichni odkládají do kontejnerů na tříděný odpad to, co by tam mělo být. Na dotřiďovací lince končí odpady z různých měst, takže obsah kontejnerů lze srovnávat. To, co všechno v nich lze nalézt, tady raději nebudu rozvádět. Nemáme se čím chlubit - až jedna třetina obsahu kontejneru je směsný odpad, bioodpad, v kontejnerech na plasty můžeme najít celkem běžně papír a další. Kontejnery tak bývají často přeplněné, jejich výtěžnost klesá a jejich vytřídění se prodražuje. Takovéto jednání je porušením obecně závazné vyhlášky a viníkovi hrozí pokuta. Přes veškerou kampaň a snahu kompetentních osob se situace nemění. Pořád vítají návštěvníky Kopřivnice přeplněné kontejnery, nepořádek a nepovolené skládky.



Do kontejnerů určených ke třídění by se měly odkládat pouze takové odpady, které jsou recyklovatelné. To už ovšem není otázka odpadů, ale nás samotných. Zamysleme se nad tím, kolik z nás odpad třídí a kolika z nás je to lhostejné. Představme si, kolik odpadu vyprodukuje jedna průměrně velká rodina týdně. Ve srovnání s miliardami lidí po celé Zemi je tento příklad pouze zanedbatelným zlomkem z celkově vyprodukovaného odpadu.



Jestli nás zavalí odpadky, je otázka, kterou vyřeší pouze lidský přístup k této problematice. Myslím si, že většině lidí dochází to, že když začnou se svou hrstkou přispívat do mlýna, tak se tento problém úspěšně eliminuje.



V příštím čísle … jak správně třídit.