K o p ř i v n i c e - Doba, kdy v dětských domovech žili pouze sirotci, již dávno není skutečností, protože sirotci tvoří zcela nepatrné procento umístěných dětí. Naprostá většina dětí se dostává do ústavní výchovy z důvodu zcela nedostatečné péče ze strany rodičů. Další variantou odnětí dítěte z rodiny je nezvládnutí péče o výchovně problematické dítě. Na toto citlivé téma se rozpovídaly pracovnice sociálně-právní ochrany dětí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Kopřivnici se svou vedoucí Jiřinou Mikulenkovou.



Kolik dětí má naše město v dětských domovech?



Město Kopřivnice vykonává státní správu v oblasti sociálně-právní ochrany dětí nejen pro naše město a jeho místní části, avšak také v rámci rozšířené působnosti - pro Štramberk, Příbor a jeho místní části, Ženklavu, Závišice, Skotnici, Mošnov, Petřvald, Kateřinice a Trnávku. Z této správní oblasti je umístěno v dětských domovech, kojeneckých a výchovných ústavech celkem třiatřicet dětí.



Kdo rozhoduje o umístění dětí v těchto zařízeních?



Zásadně rozhoduje soud, nikoli sociální pracovník, jak se domnívají mnozí občané.



Co předchází rozhodnutí soudu?



Do rodiny vstupuje sociální pracovník především na upozornění např. obcí, spoluobčanů, škol, zdravotnických zařízení, Policie ČR a jiných nestátních subjektů. V každém jednotlivém případě se s rodinou dlouhodobě pracuje, tzn. že sociální pracovník dochází do rodiny, nabízí různé možnosti řešení situace, pomoc při zprostředkování odborné poradenské činnosti aj.



Co když se sociální práce s rodinou nedaří?



V případě, že rodiče nebo dítě nechce spolupracovat a nedochází k nápravě, přistupuje orgán sociálně-právní ochrany k represivním opatřením. V prvé řadě jde o výchovný pohovor, napomenutí, dále pak k podání návrhu na stanovení soudního dohledu nad rodinou.



A pokud se i tato opatření míjejí účinkem?



Nezbývá nic jiného než podat soudu návrh na nařízení ústavní výchovy, příp. ochranné výchovy. U soudu pak probíhá složité dokazování, že situaci nelze řešit jinak než nařízením ústavní péče.



To je dlouhodobý proces. Co když dítě potřebuje okamžitou pomoc?



I na tyto případy zákon pamatuje -existuje institut předběžného opatření, který lze využít v případě, že dítě je bezprostředně ohroženo na životě a zdraví a je ohrožen jeho řádný vývoj, a to bez ohledu na to, kdy tato situace nastane. I o tomto návrhu však rozhoduje soud.



Jste schopni pomoci třeba v sobotu v noci?



Sociální pracovnice mají pracovní pohotovost 365 dní v roce ve dne v noci. Na tyto pracovnice mají kontakt strážníci městské policie a operační důstojník Policie ČR.



Jakou úlohu vykonává sociální pracovnice u dětí s nařízenou ústavní výchovou?



Ani umístěním dítěte v ústavní péči nekončí práce s rodinou a kontakt s dítětem. Sociální pracovnice musí dle zákona minimálně lx za půl roku dítě v ústavní péči navštívit, zjišťuje, jak je o ně postaráno, jak probíhá jeho vývoj, kontakt s rodiči apod. Bohužel, návštěva této pracovnice je mnohdy jediná, kterou dítě za dobu pobytu v zařízení má. Dále se také pracuje s rodinou a působí na ni tak, aby si upravila podmínky pro převzetí dítěte zpět do své péče.



Vracejí se děti často zpět do původní rodiny?



Jde o dlouhodobý proces a bohužel vždy nekončí návratem k rodičům. Nedá se však jednoznačně říci, že návrat je vždy tou šťastnou variantou. Děti, o které rodina nestojí, mají šanci najít svůj nový domov v náhradní rodině. Problematika náhradní rodiny a pěstounské péče je však natolik obsáhlá, že by sama o sobě vydala na samostatný rozhovor.



Ilona Hoffmannová