K o p ř i v n i c e (jfk) – I přes obavy z přílišného mládí a nezkušenosti kádru, které vznikly po odchodu opor, může být kopřivnický klub házené po osmi odehraných kolech extraligy mužů relativně spokojený. Patří mu se šesti body osmá příčka a za sebou má vedle vítězných zápasů i další klání, v nichž nečekaně sahal po bodech. „Los nám v úvodu přihrál dva zápasy se slabšími soupeři v domácím prostředí – Brnem a Plzní, v nichž jsme splnili předpoklady a vyhráli. K tomu jsme dokázali překvapit ve Frýdku-Místku. Myslím, že šest bodů je slibný odrazový můstek pro další kola, kde se v domácím prostředí utkáme s celky z lepšího středu tabulky,“ říká v době reprezentační přestávky soutěže trenér mužstva Miroslav Bartoň.
Zatím na hřišti předvádíte více, než se čekalo. Dá se říci, že vyloženě se vám nepovedl jen úvodní zápas v Hranicích, souhlasíte?
Utkání v Hranicích poznamenala velká marodka. Ten den byly Hranice lepší. Je pravda, že vedle tohoto zápasu za sebou máme solidní utkání na Dukle, v Jičíně a se Zubří, ve kterých jsme nedokázali dobře rozehrané partie dotáhnout do vítězného konce.
Právě po nich se hodně mluvilo o nezkušenosti týmu, nakolik v nich rozhodla?
Zkušenost není všechno, ale může rozhodovat vyrovnané zápasy, a v těchto rozhodla. My sice máme zkušené hráče, ale ne na těch stěžejních postech. Každý další zápas přinese nové poznatky, takže nabírání zkušeností je otázkou času a také toho, jak tito hráči budou házenou brát vážně. Družstvu by velice pomohlo angažování házenkářské osobnosti, od které by se mohli učit a která by je vedla. V této sezoně to reálné pravděpodobně není, ale hráče vytipované mám.
Osmé místo v soutěži si klub stanovil jako cíl pro tuto sezonu. Uspokojilo by vás momentálně, kdybyste na něm setrvali, nebo myslíte výš?
V současné době jsme stále ještě ve hře takříkajíc o všechno. I když ztráta na šestého je už šestibodová, v tabulce pravdy jsme na nule, a to je pro mě směrodatná hodnota. Na druhou stranu je blízko i do sestupových vod… Do konce roku nás čeká ještě deset extraligových kol, po kterých bude jasnější, na jaká místa jsme schopni dosáhnout.
Do sezony jste vstoupili bez loni ještě výrazných osobností týmu – Jirky Gřese a Dana Prepsla, nakolik vám chybí?
Jejich zkušenosti zatím chybí, ale dá se říci, že je zatím úspěšně nahrazujeme bojovností a pílí. Kdybych měl mluvit konkrétněji, tak jsme po odchodu Gřese museli upustit od agresivní obrany 1-2-3, ke které se ale chceme postupně vrátit. Prepsl nám nejvíce chybí při zakládání rychlého přechodu do útoku. Loni jsme jich během zápasu měli 10 – 12, letos 4 – 5. To na ty nejlepší nestačí, každopádně hledám vhodné náhrady. Bohužel nás zatím limituje i množství tréninků, na nichž se scházíme všichni.
Hovořili jsme o nezkušenosti týmu, před vstupem do soutěže jste ale hodně mluvil i o nedostatečné fyzické kondici některých hráčů. V jaké míře se to promítá do zápasů?
Jsem stoprocentně přesvědčen, že dobře rozehrané zápasy nezvládáme nejen kvůli nezkušenosti, ale právě i díky slabé fyzické kondici některých svěřenců. Současný stav je takový, že dávají víceméně přednost škole a práci, a já je i částečně chápu.
Zatím vás vcelku trápí marodka, i tady je asi rezerva?
Ano. Vyplývá to bohužel ze současných podmínek klubu. To procento úrazů je vyšší než u profesionálů. V naší situaci existuje jediný recept – ještě širší kádr.
Jaké jsou momentálně největší herní nedostatky mužstva?
Musíme se zaměřit na větší procentuální úspěšnost spojek a na jejich lepší spolupráci s pivotem. Znovu bych se chtěl propracovat k modernímu pojetí házené, to znamená rychlým přechodům do útoku. Tam opravdu oproti minulým sezonám zaostáváme. Na druhé straně máme díky angažování Láníčka spolehlivou oporu v brance, což je důležité pro nově se tvořící obranu.
Před sebou máte zápas v Bystřici a po něm hostíte doma Třeboň. Představa, že byste po nich měli na kontě deset bodů je lákavá a určitě reálná…
Určitě je to v našich schopnostech, ale budou to náročná utkání hlavně na psychiku. Čtyři body by byly skvělým odrazovým můstkem do dalších extraligových bojů.
Jana Feilhauerová
