Kopřivnice (jfk) – Václav Slabý má za sebou první sezonu v roli hlavního kouče kopřivnického hokejového týmu. Dovedl jej k postupu do čtvrtfinále play-off ze šestého místa v základní části. Na semifinále už ale celek v souboji se Studénkou nedosáhl a sezona pro něj skončila. Jak ji s odstupem krátkého času kouč vidí?

„Mám z ní rozporuplné dojmy. Událo se hodně věcí. Z hlediska sportovního tam byl znát posun oproti srpnu, kdy se skládal nový tým, ale zároveň tam bylo i hodně zranění a absencí. Určitě to chtělo jít štěstí více naproti. Z hlediska lidského nás poznamenala tragédie, která se stala na konci sezony,“ začal povídání smutnou vzpomínkou na zesnulého kustoda Antonína Fantu Slabý.

V základní části jste uhráli šesté místo, odpovídalo Vašim představám?

Začátek byl perfektní, pak už přišly různé vlivy. Brankář Unzeitig měl ke konci roku pracovní povinnosti a pak se zranil. Naposledy chytal ve Studénce těsně před koncem roku. Tím se to celé posunulo jinam. Museli jsme za něj hledat náhradu.

Co podle Vás bylo největší slabinou týmu?

Chyběla vyrovnanost výkonů. Odehráli jsme zápasy na skvělé úrovni a na druhé straně tam byly i velké výbuchy. Odvíjí se to od počtu lidí na trénincích a v zápasech. Někteří neměli ani padesát procent docházky. To je pak velký handicap. Chybí sebevědomí, síla, a bez toho to nejde.

Co konkrétně byste vyzdvihl, a co naopak bylo hodně špatné?

Hlavu a patu měla obranná činnost, kde máme spojenou zkušenost s mládím. Opravdu to fungovalo. Co chybělo, byla celková vyzrálost mančaftu. Dělaly se hrubky, které kolikrát ovlivnily celý zápas. Tam by to chtělo rozvahu a zvolnit ve chvílích, kdy je to třeba. V útočné fázi nás trápilo řešení situací dva na jednoho a tři na dva i celkově finální přihrávka a zakončení. I toto se odvíjí od tréninku, kterým hokejista dostane jistotu na hůl, periferní vidění a další věci.

Najdete kromě obrany další pozitiva?

Zkraje se vytvořila dobrá parta, nebyly tam žádné averze, tým šlapal, byla chuť do toho jít. To ale musí fungovat i v tréninku a hlavně celou sezonu. Abych pravdu řekl, tak tolik omluvných SMS a omluvenek, kolik jsem během sezony dostal, jsem si ani nedokázal představit. Přitom jen na základě tréninku může přijít radost a euforie.

Vaše hodnocení nevyznívá úplně pozitivně, ale není ani zcela negativní. Co byste prostřednictvím tohoto rozhovoru vzkázal hráčům?

Chtěl bych jim poděkovat za sezonu, ale zároveň bych byl rád, kdyby si uvědomili, co chtějí a že i soutěži na úrovni krajské ligy je třeba obětovat čas.

Co podle Vás, s odstupem času, rozhodlo čtvrtfinálovou sérii se Studénkou?

První utkání ve Studénce. Dát tolik gólů a nevyhrát byla chyba. Byli jsme bruslařsky lepší, hráli lepší hokej než oni, ale právě v play-off se projevila zkušenost klíčových hráčů. Bylo to celkově těžké i proto, že jsme se Studénkou hráli poslední zápas základní části a nebylo snadné něco nového vymyslet.

Jak se díváte na tento nový systém krajské ligy. Zamlouvá se Vám?

Prakticky celá sezona je přípravou na play-off. Kdo je připravený, ten slaví. Ale je to asi v pořádku, play-off mělo náboj, soutěž určitě oživilo a bylo zajímavé pro diváky i kluby.

Realizační tým zůstává pro příští sezonu stejný, to znamená, že budete i nadále působit v roli hlavního kouče a Vaším asistentem bude Jiří Malík. Vloni jste začínali prakticky od nuly, budete se mít tentokrát podle Vás od čeho odrazit?

Určitě tam nebude taková díra jako loni, ale je třeba si sednout a povykládat si o přístupu i o tom, že soutěž se bude obecně zkvalitňovat, že přibude zkušených hráčů z vyšších soutěží a bude to znovu těžké. Určitě bych znovu rád co nejvíce zapojil mladé hráče.

Kdy začnete s přípravou a na co chcete klást důraz?

Letní příprava začne 1. května fyzickou přípravou. Ta loni byla vcelku dobrá, uvidíme, jak na to navážeme tou herní.