Kopřivnice (cab) - Před třinácti lety sestoupila Kopřivnice ze druhé hokejové ligy a letos se do ní znovu vrací. Postup si zajistila vítězstvím v krajském přeboru a následně i v kvalifikaci s vítězem Zlínského kraje Uherským Ostrohem. Cesta kopřivnických hokejistů sezonou však nebyla jednoduchá. Celou dobu bojovali o prvenství v soutěži s ještě loni druholigovou Orlovou a nakonec až v závěru Kopřivnice stabilními výkony krajský přebor ovládla. V duelu o postup pak porazila Uherský Ostroh na jeho ledě 3:1 a doma jí remíza 4:4 bohatě stačila.
Mužstvo vedené trenérem Václavem Slabým a asistentem Jiřím Malíkem započalo svůj boj o druhou ligu již v loňské letní přípravě, která byla k tomuto cíli uzpůsobena. V květnu byl také zvolen nový výbor Hokejového klubu Kopřivnice, jehož novým předsedou se stal Miroslav Kubátko, a zároveň byla navázána spolupráce s novým hlavním sponzorem, firmou SkyPo-wer, s.r.o. To vše dalo základy celému úspěchu.
Sám kouč Slabý má několikaleté zkušenosti z druholigového hokeje, kdy působil v týmu Nového Jičína, ale také odehrál dvě extraligové sezony v dresu Třince a Opavy.
Kdy poprvé padlo téma druhé ligy a věřil jste od začátku, že by to mohlo vyjít?
Nějaká vize byla již před dvěma lety, tehdy to ale ještě reálné nebylo. A loni v květnu na začátku letní přípravy přišel manažer klubu Jaroslav Hrubý s tím, že bychom se mohli pokusit o návrat do druhé národní ligy a že nás finančně podpoří nový sponzor. Tréninky jsme tedy uzpůsobili k tomuto cíli, posílili kádr a všichni pak na sobě celé léto makali. Hráli jsme několik přípravných utkání i s druholigovými týmy a už tehdy bylo vidět, že na to máme.
Byly v sezoně nějaké krizové okamžiky?
Tak byly to především dva zápasy - doma se Studénkou, který jsme otáčeli až v posledních sekundách, a potom v Bohumíně, kde jsme prohrávali o dvě branky. To nás nesmírně posílilo a zvedlo sebevědomí.
Jak vůbec kluci zvládali ten tlak, že v tak vyrovnaném boji s Orlovou v podstatě musí vyhrát každé utkání?
Myslím si, že to zvládali dobře. Samozřejmě na nich někdy byla vidět nervozita, hlavně v těch důležitých zápasech, ale tým byl dobře postaven a především fungoval jako tým. Takovým střípkem do celé mozaiky pak byl příchod Radka Bonka.
Když už jsme u toho, jak velkou posilou byl v týmu?
Je to příklad profi sportovce s bohatými zkušenostmi, které se klukům snažil na ledě předat. Posunul tréninky o kus dopředu svým celkovým přístupem k hokeji.
A jak ho kluci brali, jako úplně normálního spoluhráče, nebo tam byl respekt?
Radek je pohodář a vždycky s ním je sranda, na nic si nehraje, takže ho všichni brali jako kámoše.
A co říkáte na diváckou kulisu jak na domácím stadionu, tak i na venkovních utkáních?
Byla to naprostá paráda a radost se koukat na tak zaplněné hlediště. Takovou návštěvnost nám můžou závidět i kdejaké druholigové celky. Ze začátku chodili spíše nesměle, ale věřil jsem, že si fanoušci postupně cestu na zimák najdou. Tímto bych jim chtěl samozřejmě poděkovat za podporu, a to především celému fanclubu, který se velkou měrou podílel na našem úspěchu.
Co bylo během sezony předností mužstva, něco, čím jste vynikali?
Nebyla to jen jedna činnost či hráč. Celou sezonu jsme točili čtyři lajny a to se jinak hraje, než když přijdou na zápas sotva tři pětky. Podali jsme hlavně kolektivní výkon a většinu utkání jsme zlomili naší lepší fyzickou kondicí. S Orlovou už to bylo jen o té nervozitě a oni těžili ze svých zkušených obránců.
Kdy vám začíná příprava na další sezonu?
Sraz máme 4. května a tam se domluvíme na podrobnostech. Trénovat budeme v pondělí na hřišti ZŠ Milady Horákové, v úterý v tělocvičně a ve čtvrtek plánujeme nějaké venkovní tréninky, především výběhy do terénu. Pokud to ale chtějí kluci někam dotáhnout, musí na sobě pracovat i sami. Kopřivnický zimní stadion je momentálně v rekonstrukci, takže uvidíme, kdy budeme moct vyjet na domácí led. Pokud by bylo potřeba, budeme dojíždět v srpnu na zimák do Nového Jičína.
Kádr bude nejspíš muset projít určitou obměnou. Máte již nějaké konkrétní představy?
Tak samozřejmě už máme nějaké hráče rozjednané, hlavně ty, co mají zkušenosti s druhou ligou. Ale dáme možnost všem, ať si tu soutěž vyzkouší a sami se pak rozhodnou, jestli na to mají nebo ne. Důležité je udělat dobrý kolektiv. Je na nic mít několik dobrých hráčů, když si nebudou rozumět jak na ledě, tak i mimo něj. Problémem však je, že druhá liga je časově mnohem náročnější než krajský přebor, takže bude záležet i na vytíženosti hráčů v zaměstnání.
Neuvažujete třeba o vytvoření B týmu v krajském přeboru?
To určitě ne. Jednak by to bylo finančně náročné mít dvě mužstva a taky nebudeme mít tolik hráčů k dispozici i vzhledem k tomu, že tady chybí juniorka.
