Závěrečné utkání prvoligové sezony, v němž hostil Plzeň, si kopřivnický dorost mohl bez nervů náležitě vychutnat. Titul už totiž měl v kapse. FOTO: JANA FEILHAUEROVÁ

Kopřivnice (jfk) – Doslova klenotem uplynulé sezony je pro kopřivnický klub házené ligový titul staršího dorostu. Tým, který dosahoval pod vedením trenérů Jana Martínka a Ondřeje Bílka úspěchů v mladších kategoriích, a mimo jiné má na kontě zisk mistrovského zlata ve starších žácích, dovedl tentokrát k titulu Miroslav Bartoň. Za sezonou se ohlíží v následujícím rozhovoru.

Dosáhli jste parádního úspěchu, co na něj s relativně krátkým odstupem říkáte?

Po výsledkové stránce je to nad očekávání. Mým přáním před sezonou bylo umístění na medailovém postu. Chleba se lámal na jaře v Karviné a Zubří, kde jsme podali koncentrované a zodpovědné výkony. Hlavně v Karviné, kde jsme prohrávali plných čtyřicet minut, se projevila síla kolektivu. V tu chvíli jsem začal věřit, že by to mohlo dopadnout i na ten titul.

Do komplikací vás trochu dostala jarní porážka od Dukly Praha, souhlasíte?

Ano, domácí porážka od Dukly a taky podzimní remíza v Plzni. Do zápasu s Duklou jsme nastoupili bez tří hráčů základní šestky, navíc se k tomu přidaly další okolnosti, takže nás Dukla nakonec přetlačila svým větším fyzickým fondem. Prostě ucítila šanci a dotáhla jí do konce. Jinak ale v sezoně ztrácela i se slabšími celky a na medaili nedosáhla, i když na to ten tým má.

Kdo podle vás patřil k vůdčím osobnostem dorosteneckého mužstva?

V první řadě bych chtěl říci, že za titulem si ten tým šel jako jeden silný kolektiv, i když dost úzký. Po střelecké stránce byl tahounem Adam Reček, i když nehrál všechna utkání, potom ale také Veřmiřovský, Zima, Bukovský, Karban, Fulnek a Žižkovský, kteří za sebou měli velice spolehlivého Petra Chalupu v bráně. Ti všichni táhli družstvo nejen na hřišti, ale zároveň vytvářeli kolektivního ducha. Nedílnou součástí kolektivu byli samozřejmě i všichni další, včetně hráčů mladšího dorostu, kteří po jejich boku sbírali zkušenosti, aby v další sezoně mohli nahradit ty, kteří odejdou do mužů.

Kdo všechno přechází do kategorie dospělých?

Chalupa, Lipový, Reček, Žižkovský, Karban a Krpelík. Ti všichni by se měli zapojit do letní přípravy s A mužstvem. Věřím ale, že i nově vytvořený tým staršího dorostu má na to, aby se pohyboval na čelních místech i v nadcházející sezoně. Předpokladem samozřejmě je práce na fyzické kondici a individuálních dovednostech.

Myslíte, že jste schopni využít vynikajícího dorostu k výkonnostnímu posunu mužské složky, tak jako se to povedlo třeba Jičínu nebo Plzni?

Hráčský potenciál kluci mají, ale k úspěchu vede dlouhá cesta fyzické a házenkářské přípravy. Zatím mě někteří nepřesvědčili, že by to oni sami chtěli. Každopádně mají kolektivního ducha a určitě mají na to, aby kopřivnickou házenou zvedli. Nebude to hned, ale v horizontu tří až pěti let by se nám mohla ta práce s mládeží vrátit. Svou roli v tom ale samozřejmě můžou sehrát vysoké školy a nabídky angažmá z jiných klubů.

Dlouhé roky jste trénoval muže, i proto je možná na místě otázka, zda vás uspokojuje práce s mládeží?

Práce s mládeží jak v klubu, tak s reprezentačními výběry mě vždycky bavila. Hráči tam chtějí hrát, a to se někdy u mužské složky vytrácí. U mužů už v klubu v nadcházející sezoně být nechci. Snažil jsem se pro to dělat maximum, nakonec se ale hodně věcí svalovalo na mou hlavu, i když jsem byl de facto jen poradcem. V příští sezoně se tedy budu věnovat pouze mládeži a pracovat na zapojování dorostu do mužské složky.

V dosaženém úspěchu je relativně velký potenciál. Dokážete jej marketingově využít?

Toto je stále víc a víc složité. Určitě bychom chtěli z úspěchu vytěžit zájem mladých adeptů o házenou. A samozřejmě se také budeme snažit sehnat partnera, díky kterému bychom si mohli dovolit více takových mezinárodních srovnání, jako byl třeba Prezidentský pohár v Povážské Bystrici. Věřím, že nový výbor házené, který bude zvolen koncem srpna, se o to pokusí.