Tomáš Demel

Pardubice – Hokejový útočník Tomáš Demel si nadělil krásný dárek ke třiatřicátým narozeninám, které oslavil v neděli 26. června. O den dříve totiž vybojoval s českým reprezentačním týmem titul mistra světa v in-line hokeji. Navíc byl na šampionátu v Pardubicích, kde plnil spíše defenzivní povinnosti, vyhlášen nejlepším obráncem. Pro Českou republiku to byl historicky první triumf na šampionátu pod záštitou IIHF.

Tomáš Demel začínal s hokejem v Kopřivnici, první extraligovu příležitost mezi dospělými dostal ve Vsetíně v sezoně 1998/99. Právě za Vsetín také v naší nejvyšší soutěži odehrál nejvíce zápasů. Působil tam celkem sedm sezon, ať už celých nebo jen z části. Později byl výraznou postavou Znojemských Orlů, ale vyzkoušel si i půlroční působení v ruské Ladě Togliatti. V sezoně 2009/10 a ještě polovinu letošní sezony hrál za Slovan Bratislava, poté dostal nabídku z Mladé Boleslavi, za kterou odehrál závěr uplynulé sezony a momentálně se s ní připravuje na sezonu další.

Kdy jste vůbec začal koketovat s in-liny a jak jste se ocitl v české reprezentaci?

Asi před šesti lety měl přemlouval Tomáš Vak, který hraje za Liberec, abych se jel podívat na mistrovství světa do Maďarska. Tam jsem to vyzkoušel, a i když jsem si na in-liny musel malinko zvyknout, chytlo mě to. Je to hodně podobné hokeji a je tam dobrá parta.

Nakolik je hokej na in-linech odlišný od toho na bruslích?

Největší rozdíl je v brzdění, nejde to tak lehce jako při bruslení. Měla by to být bezkontaktní hra, ale na mistrovství světa se často dohrává v rozích u mantinelů a celkem se to řeže. Určitě víc než u nás v in-linové lize.

Vy stíháte hrát in-linovou ligu také?

Hraje se od konce hokejové sezony až do konce června, takže ano. Hraji za Mission Roller Brno. Musím hrát nějaké zápasy, aby mi to šlo. Bez toho je to nemyslitelné.

Pojďme ještě zpátky k šampionátu v Pardubicích. V semifinále jste porazili silné Švédsko 8:4 a ve finále v napínavém závěru 3:2 USA. Jak náročné byly oba zápasy a jak jste si je užil?

Se Švédskem je to každý rok náročné. Vše je na ostří nože a dost vypjaté. Porazili jsme je i ve skupině, přitom na MS se nám je nikdy nepodařilo porazit dvakrát za sebou. Spojené státy patří v in-linech spolu se Švédskem k nejlepším na světe. Věnují se in-linům celý rok, takže bylo super je porazit.

Jaké byly oslavy titulu?

V Pardubicích byla after párty, ale beze mě. Hned v pondělí jsem měl v Boleslavi trénink, tak jsem musel jet pro rodinu do Karlových Varů a zpátky. Ale i pozápasová atmosféra byla hezká, bylo tam hodně diváků, takže jsem si to užil.

Doma jste tedy v Karlových Varech?

Ano, i s přítelkyní a desetiměsíční dcerkou Elin. Z Boleslavi to mám teď úplně nejblíž. Je to asi dvě hodinky, takže už to není tak hrozné, jako když jsem jezdil do Bratislavy.

Jsou pro vás in-liny dobrou přípravou na novou sezonu? Využíváte je i běžně v tréninku?

Jediný, kdo to využíval, co vím, tak Zlín. Kluci tam s tím byli celkem spokojení. Jinak nevím, každopádně já se cítím výborně, když jsem na in-linech a pak jdu na led. Takže určitě bych byl rád, kdyby se to praktikovalo, ale moc trenérů to nebere.

Jak jste se ocitl v Mladé Boleslavi?

Milan Hnilička, který je v Boleslavi sportovním manažerem, se ozval mému agentovi. Byl jsem rád, protože to mám blíž domů a můžu znovu hrát českou extraligu. Stejně jsme se chtěli vrátit do Čech, takže jsme byli rádi a rychle jsme toho chtěli využít.

Jaké máte plány pro následující sezonu?

Boleslav hrála čtyřikrát po sobě baráž, takže naším cílem je vyhnout se jí, ale samozřejmě by bylo fajn pokukovat po vyšších příčkách. Kdybychom se dostali do play-off, tak by to bylo skvělé. Prostě rád bych, aby v týmu byla pohoda a hráli jsme v klidných vodách.

Jana Feilhauerová