K o p ř i v n i c e - Historiku, bývalému kopřivnickému starostovi Jiřímu Tichánkovi vyšla v minulém týdnu další kniha. Téměř třísetstránková bohatě ilustrovaná publikace, která se snaží najít pravdu o známém zbojníkovi, se jmenuje Ondráš - po stopách legendárního zbojníka.
Příběh mýty opředeného zbojníka, ’pána Lysé hory’, jenž se zastával poddaných proti vrchnosti, zaujal autora již v dřívějších dobách, ale pro napsání knížky se rozhodl až před třemi lety. „Po Juro Jánošíkovi je u nás nejznámějším zbojníkem Ondráš, který se narodil roku 1680 ve slezských Janovicích na bývalém frýdeckém panství. Málokdo ho však zná pod vlastním jménem Ondřej Fuciman.
O Ondrášovi bylo napsáno bezpočet článků a studií, všechny však převážně vycházely z legend, pověstí, bájí a lidových zkazek. Rozhodl jsem se vydat po stopách toho mála, co se po něm zachovalo v našich muzeích a archivech. To je i cílem mé publikace,“ popsal Tichánek důvody, které ho vedly k napsání knížky.
Tichánek představuje srozumitelnou formou zbojníka Ondráše takového, jaký mohl skutečně být. Těch 293 let, které uplynuly od jeho smrti ve sviadnovské hospodě, z něj vytvořily hrdinu. Skutečnost však byla poněkud prozaičtější. Družina, kterou vedl, rabovala a přepadávala nejen zámky, panské dvory, ale i měšťany, řemeslníky i Židy, a to na území tří států - Moravy v Českých zemích, v Uhrách (na dnešním území Slovenska) a také v přilehlé oblasti Polska.
„Materiál na knížku jsem sbíral tři roky. Vzhledem k tomu, že se nedochovalo mnoho autentických památek a navíc historických pramenů archivní povahy je jen poskrovnu, obracel jsem se i na archiv v polském Těšíně, kde mi tamní pracovníci umožnili nafotit si některé dokumenty, které jsou v knize publikovány, ale i na soukromé osoby. Hledání historických pramenů je vždy těžké a těžší je oddělit historickou skutečnost od legend a pověstí,“ okomentoval mravenčí práci při sbírání podkladů Tichánek.
Tato kniha, která je podle Tichánka, jeho asi čtrnáctou v pořadí, však není poslední. V současné době pracuje na dvou takřka encyklopedických dílech. První ’Historie fojtství v okrese Frýdek-Místek’ se bude zabývat historií všech cca šedesáti bývalých feudálních obecních úřadů a druhá ’Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku’ bude mapovat historii a lokaci všech vodních mlýnů, a to i zaniklých, kterých bylo bezmála v tomto hornatém okrese kolem dvou stovek.
Dana Hoďáková