Hosty šestého ročníku Kopřivnického pressování byli novinářka Petra Procházková a někdejší diplomat Petr Kolář. Diskuzi pořádanou zdejším klubem MDH vedl Lubomír Sazovský.

FOTO: DAVID MACHÁČEK

Hned v úvodu se pořadatelé museli vypořádat s nepříjemnou situací. Během dne dorazily omluvenky nejen od ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, ale také od koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna, kteří se místo přislíbeného hostování v Kopřivnici museli účastnit mimořádného jednání vlády v Praze. Situace byla o to nepříjemnější, že další diskutující – diplomat, lobbista a neformální poradce prezidenta Petr Kolář – uvízl v zácpě na D1, a první hodinu tak o svých zkušenostech a názorech na Rusko hovořila pouze reportérka Petra Procházková. Novinářka s dlouholetými zkušenostmi z válečných konfliktů i s životem v Rusku krátce představila svou knihu Cesta Rusů k válce a prezentovala i své pohledy na vztah Ruska a jeho obyvatel k Evropě. „Rusko nikdy nebude jako my, a myslím, že ani nemá smysl v to doufat nebo se o to snažit. To, že je demokracie nejlepší model vlády pro nás, ještě neznamená, že je nejlepší i pro ně,“ poukazovala na odlišnost vnímání některých hodnot Procházková. Podle jejích zkušeností mají Rusové pojem demokracie a svoboda spojený s počátkem devadesátých let, kdy země prošla divokou proměnou, která drtivou většinu Rusů uvrhla do zásadních existenčních problémů.

Zhruba po hodině se k diskuzi připojil i dorazivší Petr Kolář. Řeč byla o důvodech ruské invaze na Ukrajinu a o protikremelské opozici, jejíž reálný vliv oba hosté označovali za marginální.

„Pohybujeme se mezi dvěma krajnostmi. Od obdivu k Rusku jako k velké zemi, která s námi má víc společného, než ve skutečnosti má, až po postoj, kdy se jim posmíváme, jsou nám odporní a bojíme se jich. Není tam nic mezi tím. A podle mého názoru je to jeden z důvodů, který vedl k narušení bezpečnostního systému, který tady byl od konce druhé světové války,“ uvedla Petra Procházková. Postupem diskuze se téma částečně přesunulo mimo avizovanou problematiku a probíraly se konflikty na Blízkém východě či význam vzdělání pro pochopení světového dění. „Vzdělání je zásadní strategicko-bezpečnostní priorita. Vidíme to na příkladu kvalitního vzdělávacího systému, jaký je například v severských zemích a jak se promítá do postojů společnosti a její odolnosti,“ uvedl Petr Kolář, který zároveň vyjádřil určitou skepsi vůči informační a mediální gramotnosti mladé generace. V tomto byl v ostrém kontrastu s Procházkovou, která naopak vidí u mladých lidí dobré schopnosti práce se zdroji informací, byť je získávají jiným způsobem než v minulosti.

Program Pressování následně uzavřela krátká diskuze s publikem, která pokračovala i po oficiálním ukončení programu.