Dne 5. května zveřejnily Kopřivnické noviny článek Jaroslava Šuly ‘Terex - Tatra, a. s., ohrožuje sama sebe’. Obsah článku je třeba uvést do souladu se skutečností. V roce 2001 uzavřeli Česká konsolidační agentura, jako prodávající, a americký investor smlouvu o koupi akcií Tatra, a. s. Musím prohlásit, že její součástí není v souvislosti s ekologií žádný vzájemný závazek stran, a je proto zcela od věci ‘obávat se’ z tohoto důvodu nenaplnění podmínek smlouvy, natož ‘spekulovat’ o sankcích.
V počátcích privatizace státních podniků nebyly staré ekologické závazky žádným způsobem řešeny. K naší dodatečné žádosti vláda ČR v roce 2002 schválila nahradit ze zdrojů Fondu národního majetku (FNM) náklady sanace jediné tehdy známé ekologické zátěže uvnitř areálu Tatra, a to do výše 150 mil. Kč. Jediné proto, že neexistoval celkový ekologický audit. Ten byl proveden až po prodeji akcií a na jeho základě, po složitých jednáních, přislíbil FNM v roce 2004 předložit vládě ČR návrh na zvýšení již přiznané finanční částky tentokrát k odstranění všech ekologických zátěží uvedených v auditu. V době, kdy byla smlouva s FNM připravena k podpisu, přišel Ing. Šula s iniciativou, aby do ní byla zahrnuta i sanace předmětné skládky. Upozornili jsme, že to neumožňují ani ujednání smlouvy, ani Zásady vlády ČR k řešení ekologických závazků před privatizací, z nichž cituji: „Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody na majetku a zdraví třetích osob vzniklý v souvislosti s ekologickou závadou, o výjimkách z tohoto pravidla může rozhodnout vláda.“ Pozemky, na kterých se skládka nacházela, nikdy nebyly ve vlastnictví Tatra, a. s., ani žádného z jejich předchůdců. Odpad na skládku navíc vyvážela nejen Tatra, ale i město a nespisovně řečeno téměř každý, kdo měl ruce a nohy. Doporučili jsme využít státního programu sanace a rekultivace starých skládek, z něhož by mohlo čerpat přímo město a který vyhlašuje Státní fond životního prostředí, přičemž o čerpání rozhoduje ministerstvo životního prostředí, které problematiku skládky zná a její sanaci doporučilo.
Připraveni nést za právní předchůdce příslušný díl odpovědnosti zúčastnili jsme se v létě loňského roku jednání se zástupci ministerstva financí, ministerstva životního prostředí, FNM, města Kopřivnice a Ing. Šulou. Opět jsme potvrdili, že národní podnik Tatra se jako jeden z řady subjektů podílel na ukládání odpadů na předmětnou skládku, a pokud je stát připraven poskytnout prostředky a zařadit sanaci skládky do smlouvy mezi FNM a Tatra, a. s., jsme my připraveni o rozšíření smlouvy požádat. To jsme také v dohodnutém termínu učinili. Ve spolupráci s městem jsme doplnili i další podklady, které si následně FNM vyžádal. Protože jsme neobdrželi ani rozhodnutí vlády, ani žádné jiné vyjádření, požádali jsme FNM o vyjasnění. Z jeho odpovědi cituji: „Dosud probíhá jednání mezi FNM ČR, MF a městem Kopřivnice ve věci vyjasnění skládky neutralizačních kalů“ a „vzhledem k tomu, že dosud jednání nejsou ukončena, nemohu Vám sdělit, kdy bude ekologická smlouva … připravena k podpisu.“ Pokud tedy nedošlo k zahrnutí sanace skládky do zmiňované smlouvy, není to určitě z důvodů na naší straně. Naším zájmem je, aby smlouva byla podepsána co nejdříve a my mohli začít odstraňovat problémy, které zatím jen snášíme a odsouváme. Domnívám se, že příčinou je volba problematického a sporného způsobu řešení.
JUDr. Libor Vojtek, vedoucí právní kanceláře
