Bubeník a zpěvák Milan Cais a baskytarista Mardoša tvoří ústřední dvojici Tata Bojs. Na koncertě v kopřivnické Noře kapela poprvé místním představila i Nanoalbum.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e - Ještě stále ponořeni do ‘Nanopříběhu’ přijeli minulý týden do klubu Nora pražští Tata Bojs. Ještě než odehráli energií překypující koncert před zaplněným klubem, promluvilo ústřední duo kapely nejen o úspěchu svého koncepčního alba, ale také o plánech v současnosti jednoho z nejúspěšnějších seskupení tuzemské hudební scény.
Hvězda Tata Bojs oslnivě září. Vyprodali jste T-Mobile Arénu a za poslední desku překvapivě získali čtyři ceny Akademie populární hudby. Máte na naší scéně ještě kam stoupat?
Milan Cais: Spousta lidí si myslí, že když se kapele něco takového povede, tak že už je to vrchol, že jsme ‘stars’ a že už to ani nikam dál posunout nejde. Ale ono to tak vůbec není. My pořád hrajeme v klubech. V Čechách se nestávají velké zlomy. Po tom, co jsme dostali čtyři Anděly, se absolutně nic nestalo, ani deska se nezačala výrazně lépe prodávat. U nás má daleko větší dopad než ceny to, když se uvolíš a jdeš šaškovat do nějaké estrády. Až pak tě národ bere a třeba si i koupí nějakou desku. Po Andělech se roztrhl pytel s podobně nezajímavými nabídkami.
Mardoša: Koncert v T-Mobile Aréně nebyl náš nápad. Jistý pán z Interkoncertu za námi přišel a řekl, že by si dokázal představit, že bychom zahráli v takovém velkém prostoru. Nám to ze začátku připadalo trošičku utopické. Do té doby byl náš největší koncert pro 1 200, možná 1 500 lidí a tohle bylo dvakrát až třikrát větší. Měli jsme strach, že na nás lidi nepřijdou. Je ale trošičku klamné si myslet, že jsme takové hvězdy, že budeme hrát na stadionech. Za měsíc jsme hráli jiný koncert v Praze a přišlo na něj 150 lidí.
Vydáním Nanoalba jste si splnili svůj sen vytvořit koncepční album. Písničky jste provázali příběhem, ilustrovali animacemi, vznikla knížka a finišují práce na DVD. Museli jste udělat nějaké kompromisy, nebo se Nanoalbum podařilo zhmotnit tak, jak jste si to vysnili?
Mardoša: Povedlo se to, co jsme chtěli. Už to, že se nám podařilo dotáhnout desku do konce jako koncepční album, je příjemné. Kapelám se stává, že začnou dělat koncepční desku a nakonec se jim to celé nějak rozuteče. Nebylo jednoduché se toho vyvarovat. S Nanoalbem bylo opravdu hodně přemýšlení a kombinování.
Milan Cais: Když jsme na tom začali pracovat, napadala nás spousta dalších věcí, jak daný koncept rozvádět. Po koncepční desce jsme hrozně toužili, a jak jsme jí intenzivně žili, napadaly nás stále nové a nové věci. Museli jsme se sami držet na uzdě, abychom to nepřekombinovali.
V souvislosti s vaší loňskou deskou používáte výraz ‘Období Nanoalba’. Trvá ještě, nebo už se připravujete na jiný projekt?
Mardoša: Období Nanoalba stále trvá. Dokonce už jej začínají přebírat jiní lidé. Tento týden má premiéru baletní představení postavené na tom našem příběhu. Jeho autoři použijí část naší muziky, ale hlavně příběh Nanoalba. Osobně si vůbec nedokážu představit, jak jej chtějí ztvárnit, ale těším se na to.
Milan Cais: Je příjemné vidět, že náš příběh už inspiruje i jiné lidi. Tady dokončili balet a už dnes komunikujeme také se Švandovým divadlem, které zvažuje inscenaci opět inspirovanou Nanoalbem. Mělo by jít o nějaké jevištní ztvárnění té desky. Něco takového se kapele po běžné desce nestává.
Na podzim má vyjít vaše první DVD. To už bude tečkou za ‘Nanoérou’ Tata Bojs?
Milan Cais: Já to tak cítím. DVD jsme chtěli dělat už při předchozím albu, ale tady máme opravdu možnosti hodně si s ním pohrát. Na DVD bude záznam právě z koncertu v T-Mobile Aréně, ale vzhledem k tomu, že bude dvoudiskové, tak na něm bude spousta zajímavých bonusů jako kolekce všech animací k Nanoalbu, dokument o natáčení desky a hodně dalšího. Chceme, aby tím DVD naše koncepční album dostalo i vizuální podobu.
Už se mluví o tom, že po propagačním turné k DVD by měla vznikat nová deska. Máte už něco připraveno v šuplíku?
Mardoša: Někdy na konci roku bychom ji měli začít připravovat. Průběžně o desce přemýšlíme. Zatím ale nemáme žádné nové písničky, jen jsme si zaznamenali pár drobných nápadů, které bychom chtěli použít. Zatím jsme ale ponoření v Nanopříběhu, a až se z něj vynoříme, tak budeme pokračovat.
Milan Cais: Mám dokonce trošku obavu, abychom se dokázali soustředit na nové písničky a novou desku. Čeká nás toho v blízké době mnohem víc.
Rozvíjí se například velmi zajímavá spolupráce s AHN Triem. Jde o trio tří korejských sester, které žijí v New Yorku a v obsazení klavír, housle, cello se věnují klasické hudbě. Náš bývalý kytarista už zkušebně zaranžoval tři naše písničky, které jsme nahráli v akustických komorních verzích a poslali do Ameriky. Holky z AHN Tria jsou tím prý nadšené a vypadá to, že by z toho mohlo být několik společných koncertů a pak pravděpodobně taky live nahrávka na CD nebo DVD.
David Macháček
