P ř í b o r - Marcela Skupníková z Příbora se spřádat psí srst na vlákno použitelné pro pletení naučila před desíti lety. Spojila se tehdy s ženou, která se objevila ve vysílání Receptáře s tímto netradičním umem, a dnes je to právě paní Skupníková, která se díky zvládnutí této techniky stala mediálně známou.
Na kolovratu spřádá pouze vyčesanou srst, která se následně čistí a pere. Nejjemnější vlákno je ze srsti koček, plemen husky a malamuta, ale spříst se prý dá všechno. „Pokud je srst z krátkosrstých psů, přidává se k ní koupená příze nebo vlna,“ vysvětluje Marcela a pro změnu ukazuje svetr, který je z tří druhů psí srsti a z chlupů lamy, které dostává z ostravské zoologické zahrady.
A co vede lidi k tomu, aby si nechali uplést svetr ze psů a koček? „Jedni si přejí mít čistě něco z přírodního materiálu, ale daleko početnější skupinu tvoří milovníci domácích zvířat, kteří chtějí mít na svého mazlíčka vzpomínku i v době, kdy už s nimi nebude žít,“ tvrdí Marcela.
Na důkaz svých slov vzpomíná na starší paní, která šestnáct let žila s oříškem. Vyčesaná srst vystačila pouze na dečku, ale i tak byla ráda, že má něco, co jí milovaného společníka připomíná. Další ze zákazníků co čtvrt roku posílá už desátým rokem z Prahy v dopise deset gramů vyčesané srsti z kočky. „Spletu z toho vlákno a pošlu zpět,“ uvádí Marcela, „měla jsem například rodinu, která vyčesávala kočku deset let a pak zemřela. Vlna však stačila pouze na přední a zadní díl svetru, a tak si pořídili další, aby k svetru mohli doplést i rukávy.“
Ne každému může být psí nebo kočičí svetr po srsti, ale proti gustu žádný dišputát. Na specializovaných výstavách jde jeho cena i do tisíců.
Ilona Hoffmannová