K o p ř i v n i c e - Vypnuté osvětlení v podzemním krytu, dva hrací prostory, hudba, před kterou není úniku a pouze svítící tyčinky označující hřiště se světelným míčem. I tak se dala na první dojem vnímat světová premiéra kybarbalu, která se uskutečnila v pátek 8. května v atomovém krytu u Základní školy 17. listopadu. Nápad se zrodil v hlavách členů skupiny Za Obzor, která se věnuje zážitkové pedagogice. „Něco podobného jsme používali na našich kurzech jako jednu z aktivit a rozhodli jsme se, že samostatnou akci připravíme pro veřejnost,“ uvedl hlavní pořadatel Pavel Rösner alias Rézi.
Sami pořadatelé označují kyberbal jako adrenalinovou atmosféricky nenapodobitelnou míčovou hru, která se hraje v naprosté tmě se svítícím míčkem v kleče, na hřišti vyznačeném chemickým světlem. Atmosféru umocňují DJ´s a kyber-videoprojekce. Hudba není samoúčelná, protože zcela znemožňuje jakoukoli komunikaci mezi soutěžícími. Na premiéře kyberbalu se sešlo čtrnáct družstev ve věkovém rozmezí od 12 do 30 let. „Počet soutěžících nás mile překvapil, oproti tomu jsem předpokládal, že přijde víc diváků,“ hodnotil účast Rézi. Polovina soutěžících přišla i ve vlastních kyberoblecích.
Ač vlastní hra vycházející z pravidel přehazované, působí jednoduše, tma, hlasitá hudba a videoprojekce jí daly zcela jiný rozměr. „Je to pro nás nová zkušenost, ale je to super,“ hodnotily svorně šestnáctiletá Barbora a o dva roky mladší Tereza z Bartošovic, které soutěžily za kybertým Kamení. Dvanáctiletý Pavel z týmu Alšováci se o své dojmy podělil těsně před finálovým střetnutím s Třemi opicemi: „Nejvíc se mi líbí, jak ve tmě svítí jenom lajny, síť a balon.“
„Rádi bychom v pořádání soutěže v kyberbalu pokračovali, protože ti, co přišli, nasáli atmosféru a budou ji předávat dál,“ dodal k soutěži Rézi. Zároveň se netajil náročností, kterou představovala vlastní příprava. A navíc jak sám dodal, pokud by nebylo chemické světlo, nebyl by ani kyberbal.
Ilona Mazalová