V roce 2012 se v Kopřivnici kromě Běhu rodným krajem Emila Zátopka uskutečnila také oslava 90. narozenin Dany Zátopkové.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (cab) – Legenda nejen v atletice, ale i v celém českém, respektive československém sportu Dana Zátopková se narodila jako Dana Ingrová 19. září 1922 ve Fryštátě, dnešní Karviné, rodiče Antonín a Františka Ingrovi však pocházeli z Vacenovic. Když bylo Daně Zátopkové osm let, přestěhovala se rodina do Olomouce a o tři roky později do Uherského Hradiště, kde Dana vychodila obecnou školu i reálné gymnázium. V této době, jak sama popsala v knize Náš život pod pěti kruhy, její život naplňovaly sportovní radovánky a během druhé světové války jí dávaly alespoň trochu zapomenout na všudypřítomný strach. Na dalších sedm let se tak z Dany Zátopkové stala házenkářka družstva SK Slovácká Slávie, v jehož dresu v roce 1949 získala, již jako známá oštěpařka, titul mistryně Československa.
Po válce Dana Zátopková začala studovat pedagogickou školu v Brně a právě kurz atletiky ve středisku Doubí u Třeboně zásadně ovlivnil její další život. Poprvé tam házela oštěpem a překvapila hodem dlouhým 34 m, tedy jen dva metry za tehdejším republikovým rekordem. O pár dní později pak získala svůj první titul mistryně ČSSR. Stále však ještě kombinovala atletiku s házenou, navíc další rok její sportovní kariéru zastavil paratyfus a následný zánět pobřišnice. Rok 1948 však byl pro Danu Zátopkovou zlomový nejen po stránce sportovní, ale i po té životní. Seznámila se v něm s tehdy již slavným běžcem Emilem Zátopkem a ještě v témže roce se vzali.
Dana Zátopková se během své šestnáctileté sportovní kariéry stala olympijskou vítězkou v r. 1952, mistryní Evropy v letech 1954 a 1958 a mistryní ČSSR v letech 1946 až 1960, s výjimkou let 1953 a 1957, a na olympijských hrách v r. 1960 získala stříbro. Kromě těchto úspěchů v hodu oštěpem však také získala stříbro ve štafetě na 4 × 100 m na mistrovství ČSSR v r. 1954 a bronz v hodu diskem na mistrovství ČSSR v r. 1946. Jednou překonala světový rekord, třikrát evropský a československý vylepšila dokonce sedmnáctkrát. Kromě sportovní činnosti velmi ráda zpívala, měla také obsáhlou sbírku lidových písniček a byla členkou Asociace malířek a malířů kraslic.
S Kopřivnicí ji spojil sňatek s Emilem Zátopkem a po jeho smrti se stala patronkou 22,3 km dlouhého závodu Běhu rodným krajem Emila Zátopka z Kopřivnice do Rožnova pod Radhoštěm, do místa jeho posledního odpočinku. Až na loňský rok startovala všech jeho předchozích osmnáct ročníků (počítáno i s nultým) a nikdy si nechtěla nechat ujít závody mateřských škol s názvem Minizátopek a základních škol Zátopkova pětka a desítka, které se konaly vždy ve dnech před hlavním během. V letošním roce má být dokončena rekonstrukce kopřivnického letního stadionu, který má být pojmenován po jejím manželovi, toho se už bohužel nedočká.
Po skonu Dany Zátopkové v pátek 13. března vznikla spontánně v Kopřivnici dvě pietní místa, na kterých se rozhořely svíčky – u rodného domu Emila Zátopka na ulici 1. května a u pamětní desky legendárního běžce u technického muzea.
