K o p ř i v n i c e - Sv. Jiří byl synem bohatých rodičů. Po otcově smrti vstoupil hoch do vojska, v němž dosáhl vysoké hodnosti, která jej opravňovala doprovázet císaře na cestách a být jeho poradcem.
Když začal císař Dioklecián pronásledovat křesťany, rozdal Jiří své jmění chudým a propustil své otroky na svobodu. Pak obvinil císaře z nečestného jednání a přiznal se ke křesťanství. Ani nesmírně těžké mučení nezviklalo Jiřího ve víře. Když to vše viděla Diokleciánova manželka Alexandra, sama uvěřila v Krista. Rozzuřený Dioklecián odsoudil nakonec oba ke smrti stětím. Během cesty na popravu císařovna zemřela a Jiří byl sťat 23. dubna 303.
Podle lidové pranostiky se tento den otevírala země. Proto se neměla pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto. Den 24. dubna býval pro Slovany prvním dnem koupání v přírodě. Na sv. Jiří prý také slavík poprvé zazpívá. Svátek sv. Jiří nám připomíná každoroční památná pouť na svatou horu Říp, která bývala hojně navštěvována a konala se vždy následující neděli po tomto svátku. Lidové podání zachovalo zajímavé rčení o posvátném Řípu: „Když se psaly tři šístky (666), byla na Řípu pohanská svatyně, když se psaly tři devítky (999), stál tam křesťanský kostelík.”
Čtyřlístek nalezený před svátkem sv. Jiří se vyznačoval čarovnou mocí. Svatý Jiří býval od 12. století zobrazován na koni jako rytíř zabíjející kopím saň, kde postava rytíře symbolizovala neohroženého bojovníka za víru, zatímco saň zlo. Peníz s tímto vyobrazením býval všeobecně oblíbeným amuletem vojáků a myslivců, jelikož jim často hrozilo nebezpečí smrti.
Ilona Hoffmannová
