Při projektování a stavbě nových parkovacích míst v Kopřivnici je myšleno na zadržování a vsakování dešťových vod.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (cab) – Slovo sucho se v poslední době skloňuje snad stejně často jako koronavirus. Sucho v České republice se prohlubuje již od roku 2015, a odborníci dokonce tvrdí, že je nejhorší za posledních pět set let.
Od roku 2015 je území střední Evropy zasaženo periodou sucha, kdy již na podzim předchozího roku vznikl významný deficit srážek a ten byl prohlubován i v následujících letech. Samozřejmě se v těchto obdobích vyskytovaly i periody, kdy srážkové úhrny odpovídaly normálu, nedošlo však k obnovení normálního stavu oběhu vody ve všech jeho částech. Průměrný deficit srážek se za pět let, od roku 2015 do konce dubna 2020, pohybuje celostátně na úrovni zhruba 400 milimetrů. Aby však byla vodní bilance stejná jako v období 1961-2000, byl by jich potřeba dvojnásobek.
Významný podíl na přetrvávajících a prohlubujících dopadech má nadnormální teplota vzduchu, kvůli které se voda z povrchu rychleji vypařuje. Pro ilustraci hloubky deficitu se vyjadřuje tzv. evapotranspirací, což lze definovat jako vrstva vody v milimetrech, která se za určitý čas uvolní do atmosféry. Současně z hlediska doplňování podzemních vod je nepříznivý i průběh zim, kdy se netvoří významnější zásoby sněhu, nebo se jejich výskyt omezuje na horské oblasti. Nedochází tak k postupnému tání, které je zásadní pro doplnění zásob podzemních vod.
Letošní zima suchu výrazně napomohla, sněhu bylo uprostřed tohoto ročního období desetkrát méně než před rokem. K tomu se ale přidaly vyšší teploty, takže voda odtekla již v lednu a únoru. Poté přišly srážkově podprůměrné měsíce březen a hlavně duben, navíc vegetace začala bujet dříve než obvykle. Biomasy tak bylo o 10-20 % více, než je na přelomu dubna a května běžné. Ta spotřebovává více vody a do hlubších vrstev jí propustí jen málo.
Z analýzy měsíce dubna (za měsíc květen ještě data zpracována nebyla) vyplývá, že tento měsíc byl nejspíše druhý nejsušší za posledních 60 let. Moravskoslezský kraj v tomto období neměl ani pětinu toho, co obvykle v dubnu naprší. Po tomto extrémně suchém měsíci přinesl květen více než dvacet deštivých dnů. Napršelo přes 70 litrů vody na metr čtvereční, což je čtyřnásobně více než v dubnu. Jenže tyto srážky pronikly pouze do svrchních vrstev půdy a do hloubky 40 cm je půdní vlhkost prakticky v normálu, metr pod zemí je situace stále velmi vážná. Zásoby podzemních vod se zvedly jen mírně, jejich stav však zůstává nadále na silně podnormální úrovni.
